Sluneční soustava, Zeme, Slunce, naše i ostatní galaxie, hvezdy aj. telesa jsou soucástí vesmíru. Vedci verí, že mezi 8 až 16 miliardami let byla veškerá hmota a energie soustredená do jediného bodu, pak vznikly behem nekolika minut pri obrovském výbuchu, nazvaném velký tresk, základní prvky vesmíru, kterými jsou vodík a helium. Tyto plyny se seskupili do obrovských teles - galaxií. Dodnes se od sebe galaxie vzdalují a celý vesmír se rozpíná neuveritelnou rychlostí. Pokud jim velký tresk dodal dostatek energie, bude se vesmír rozpínat nadále. Jestliže bude jejich gravitace dostatecne silná, aby je zpomalila, nastane smrštování a pak se bude vše opakovat znovu, tedy poté co se vše seskupí do jediného bodu nastane nový tresk.

Součástí vesmíru je i naše galaxie a slunecní soustava. Naši galaxii mužeme ze Zeme pozorovat v podobe bílého pásu pres oblohu, který se nazývá mlécná dráha. Vedci se domnívají , že slunecní soustava vznikla pred 5miliardami let, když v blízkosti explodovala hvezda a zhroutila se do obrovského mracna plynu a prachu. Z horkého stredu se stalo Slunce a z okolních úlomku vznikly planety, které obíhají kolem Slunce. Puvodní slunecní soustava byla vírící smesí plynu a kamenných úlomku, které naráželi do planet a jejich mesícu a vytváreli na nich krátery, které mužeme videt napríklad na Mesíci dodnes. Naše slunecní soustava se skládá z devíti planet, pásu planetek mezi drahami Marse a Jupitera, komet a mezihvezdného prachu. Planetky obíhají kolem Slunce po témer kruhových drahách až na poslední planetu slunecní soustavy, kterou je Pluto. To zpusobuje, že se zkríží dráha Neptuna s Plutem a na 22 let se stává Neptun poslední planetou sluneční soustavy.

Slunce je stredem sluneční soustavy ve které žijeme, dává nám teplo a svetlo, které je potrebné pro rust rostlin a život všech organismu na Zemi. Díky eliptickému obehu Zeme kolem Slunce se v prubehu roku mení jeho vzdálenost. Zacátkem ledna je nejblíže a jeho vzdálenost je približne 147 milionu kilometru, o pul roku pozdeji je nejdále a vzdálenost od Zeme je približne 152 milionu kilometru. Svetlo ze Slunce k nám dorazí približne za 8 minut. Prumer slunecního disku je 1 390 000 kilometru a museli bychom poskládat vedle sebe 109 Zemí, aby se délka rady vyrovnala prumeru Slunce. Teplota v slunecním jádru se pohybuje kolem 15 milionu stupnu Celsia. Tato obrovská teplota vzniká jadernou syntézou- atomy vodíku se sloucí a vytvorí helium.