Dalekohled je opticky pristroj vynalezeny v 17stol. slouzici k pozorovani vzalenych predmet.Uplne prvni dalekohled vynalezl italsky fyzik,astronom a matematik Galileo Galilei.Ten ke zvetsovani pouzil dve cocky.Dalsi,kdo cirou nahodou objevil tuto zvetsovaci schopnost dvou cocek byl holandsky vyrobce bryli,HANS LIPPERSHEY.Jeho dalekohled byl vsak velice nevykonny a tak se na nej skoro zapomnelo.Kazdy dalekohled techto parametru,tedy ve kterem jsou pouzity jen cocky se nazyva REFRAKTOR.Ke stejnym ucelum vyrobil svuj dalekohled take nemecky astronom JOHANNES KEPLER.Ten vsak pouzil dvou spojek ,jedne rozptylky a dvou cocek,kdezto Galileo pouzil jen jednu spojku.Nemcuv dalekohled se vsak dal pouzivat pouze v astronomii,a ne k pozemskemu pozorovani,protoze mel prevraceny obraz.Dalekohledy urcene k pozemskemu pozorovani se nazyvaji TERESTICKE.Dokonce i z refraktoru je mozne pridanim treti cocky vytvorit takovy dalekohled.Hlavni nevyhodou prvnich refraktoru bylo ze byl obraz na okrajich zbarven do barev duhy.Tato tzv.barevna vada vznika tim,ze pri pruchodu bileho svetla cockou nastava krome lomu take rozklad svetla,jako na optickem hranolu.Tuto vadu lze odstranit,proto dnesni refraktory pouzivaji soustavu cocek,ktere jiz zminovanou vadu nemaji.V dnesni dobe je zvetsovaci schopnost cockovych dalekohledu nedostatecna,jejich obraz je nezretelny a malo ostry,krome toho je vyroba velkych cocek znacne komplikovana a nakladna,proto se pouzivaji tzv. REFLEKTORY,coz jsou dalekohledy zrcadlove.Prvni dalekohled tohoto typu sestrojil v roce 1668 ISAAC NEWTON.V jeho dalekohledu svetlo prochazelo otevrenym tubusem a dopadalo na kulove zrcadlo umistene dole.Zrcadlo odrazelo svetlo zpet do tubusu na rovinne zrcadlo,ktere bylo nastaveno pod takovym uhlem,aby se paprsky odrazily ke strane tubusu,kde dopadaly na zvetsovaci spojku.U Newtonova dalekohledu vznikal velmi ostry obraz bez barevne vady.Oneco pozdeji zdokonalil Newtonuv dalekohled CASSEGRAIN.Oba tyto dalekohledy se pouyivaji do dnes.