Neexistuje univerzální laser, který by vyhověl všem podmínkám.

Laserů je velké množství a každý něčím vyniká a je vhodný k určitému použití. Jednotlivé typy se také postupem času zdokonalovaly a vylepšovaly se jejich parametry. Nejlepší bude si lasery nějak rozdělit a každý typ krátce charakterizovat.

Obsah

Základní typy laserů
Lasery lze rozdělit podle různých kritérií. Podle povahy aktivního prostředí rozlišujeme lasery

pevnolátkové
kapalinové
plynové
lasery využívající svazky nabitých částic.
Podle způsobu čerpání energie lze lasery rozdělit na lasery čerpané

opticky (výbojkou, jiným laserem, slunečním světlem a radioaktivním zářením)
elektricky (srážkami v elektrickém výboji, svazkem nabitých částic, injektáží elektronů, interakcí elektromagnetického pole se shluky nabitých částic)
chemicky (energií chemické vazby, fotochemickou disociací, výměnou energie mezi molekulami a atomy)
termodynamicky (zahřáním a ochlazením plynu)
jadernou energií (reaktorem, jaderným výbuchem)
Z hlediska režimu práce mohou lasery pracovat kontinuálně (spojitě, nepřetržitě) nebo impulsně.

Lasery můžeme dělit také podle vyzařované vlnové délky na

infračervené
lasery v oblasti viditelného světla
ultrafialové
rentgenové
Konečně můžeme lasery dělit podle použití na lasery

výzkumné
měřící
lékařské
technologické
energetické
vojenské
Přidržíme se dělení podle povahy aktivního prostředí.

Obsah

Lasery využívající pevné látky
Do této skupiny patří lasery využívající rozptýlené ionty v krystalických nebo amorfních látkách, polovodičové lasery a lasery s krystaly s barevnými centry.

Nejstarším laserem je laser rubínový. Jako aktivní prostředí je použit krystal korundu (Al2O3) s příměsí chromu (řádově desetiny procenta), který představuje aktivní látku. Laser vyzařuje červené světlo o vlnové délce 0,6943 mikrometru a pohlcuje energii světla výbojky (kratší vlnové délky, zelenou část spektra). Dříve se používalo výbojky tvaru šroubovice, která ovíjela krystal. Výroba takové výbojky ale činí potíže, proto se přešlo na lasery s eliptickými zrcadly. Světlo vydávané výbojkou umístěnou v jednom ohnisku se soustřeďuje v druhém ohnisku, kde je umístěn krystal. Je to laser tříhladinový pracující v pulsním režimu. Pulsní režim je nutný, protože se krystal při čerpání energie silně zahřívá.

Nejrozšířenější jsou lasery s neodymovým sklem, kde jsou ionty neodymu rozptýleny ve skleněné matrici a lasery YAG s krystalem yttrio - hlinitého granátu dotovaného neodymem. Neodymové sklo může být vyráběno v prakticky neomezenýh rozměrech a dosahováno tak velkých laserových energií.