ve formě hydridů).

Elektrický pohon z vody
Automobil můřeme pohánět i pomocí chemické a následně elektrické energie a to následujícím způsobem.

Rozložíme vodu pomocí slunečního záření na vodík a kyslík. Potom oba plyny znovu sloučíme (tj. okysličíme vodík) a vznikne znovu voda. Nahromaděná energie se přitom uvolní ve formě elektřiny. Elektřinou z palivového článku napájíme elektromotor nebo akumulátor. Pokud elektrický proud z palivového článku napájí přímo motor, proud je většinou slabý a auto jede jen když svítí slunce. Lépe se zatím osvědčilo nabít nejdříve akumulátor a tím pak pohánět automobil. Pomocí vhodných akumulátorů se dá najezdit až 300 km při rychlosti do 90 km/h. Potom se akumulátor vybije a je třeba vyměnit ho za nabitý. Pro normální ježdění je tento akční rádius i rychlost zcela dostačující. Přitom elektromobil jezdí potichu a neznečišťuje životní prostředí.

To byly způsoby získávání energie ze slunce. A teď bych se chtěl zmínit o několika možnostech jednoduchého využití sluneční energie v současnosti.

Sluneční ohřívač vody
Sluneční ohřívač vody pracuje na velmi jednoduchém principu pohlcování světla. Za černým materiálem (dále sběrač), který dobře vede teplo proudí studená voda. Sběrač pohlcuje sluneční záření a tím ohřívá sebe a následně i vodu. Teplá voda stoupá vzhůru do zásobní nádoby a odtud je vedena do vodovodu. Na její místo proudí voda studená. Takto voda obíhá a ohřívá se, dokud je teplo přijaté sběračem větší než tepelné ztráty celého ohřívače. Zvláště v období od jara do podzimu ušetří tento ohřívač značné množství energie.

Sluneční sušička
Stejně jako voda se dá v takovémto ohřívači ohřívat i vzduch. Ten v tomto systému cirkuluje stejně jako voda a v sušící komoře se může sušit jakýkoliv materiál.

Slunce vytápí dům
Pasivní sluneční topení
Každý dům je vlastně sběrač slunečního záření. Toto sbírání však většinou není moc účinné. Je několik způsobů jak je vylepšit.

Sokratův dům
Za tímto pojmem se skrývá budova, která má (pokud možno co největší) dvojité okno (nebo okna) obrácené k jihu. Světlo projde oknem, změní se na teplo a to už oknem neprojde. Střecha Sokratova domu nad jižním oknem přečnívá tak, aby bylo okno vystaveno slunečnímu záření v létě nejméně a v zimě nejvíce.

Ohřívání přes střechu
Další jednoduchý způsob ohřívání domu pomocí slunečního záření spočívá v umístění černých vaků s vodou či jinou vhodnou látkou na rovnou, vodivou střechu. Ve dne se záření nahromadí ve formě tepla do vaků. Na noc se vaky přikryjí izolačními deskami, aby teplo neunikalo ven, ale pronikalo skrz střechu dovnitř. V parném létě může tento systém sloužit naopak jako klimatizace.