Celý drak je většinou pomalováván s neuvěřitelnou fantazií, aby působil dojmem skutečného draka.

Sestavení těchto dvou draků zde nebudu rozebírat. Uvedl jsem je zde jen jako zajímavost. Blíže jsou vykresleni na obrázku.

2. Princip letu
První podmínkou dobrého letu draka je příznivý vítr. Nesmí být moc slabý, ale ani moc silný, aby v něm nebylo příliš větrných vírů, které by mohly draka přetočit kolem jeho osy.

Let draka je totiž dán pohybem vzduchu (větru) proti nakloněné rovině (obr. 20), na které vzniká tlaková síla Fz a síla odporová Fx podobně jako na křídle letadla. Složky Fz a Fx dají výslednou sílu R - odpor, působící proti tahu pouštěcí šňůry. Drak vlastně „pluje“ na proudnicích (viz dále) větru (obr. 21).

Na draka působí mj. tíhová síla v těžišti modelu a směřuje svisle dolů. Její velikost je dána součinem hmotnosti modelu a tíhového zrychlení. Toto zrychlení lze pro potřeby teorie modelů letadel (draků) pokládat za konstantu o velikosti 9,81 m/s2. Obvykle též předpokládáme, že se hmotnost modelu (draka) nebude měnit.

Z dalších sil to jsou síly vzniklé vlivem prostředí. Nejdůležitější z nich jsou ty, které vznikají působením vzdušného prostředí obklopujícího model. Pro let modelů lehčích než vzduch (balóny, vzducholodi) mají velký význam síly aerostatické. U modelů těžších vzduchu je jejich vliv zanedbatelný. Důležitější jsou zde síly aerodynamické, které vznikají při vzájemném pohybu modelu a atmosféry. Tyto síly podstatně závisejí na tvaru modelu, jeho poloze vůči pohybujícímu se vzduchu, rychlosti letu a na fyzikálních vlastnostech vzduchu (tlak, hustota, teplota, atd.). V některých specifických případech, jako drak, je nutné uvažovat i jiné vnější síly. Například tah pouštěcí šňůry vůči draku.

Aerodynamika modelu určuje vztahy mezi aerodynamickými silami působícími na model, jeho polohou vůči obtékajícímu vzduchu a charakteristikami tohoto proudu (rychlost, měrná hmotnost vzduchu).

Budu se tedy zabývat případem, kdy je těleso (drak) upevněno na lanku a tudíž nemůže vykonávat žádný přímočarý pohyb a tedy ani rychlost.

Nejdříve ale musím vysvětli pár základních aerodynamických pojmů a zákonů. Nejdříve je nutné popsat pohyb plynů. V každém bodě prostoru lze určit rychlost pohybu částic plynu. Jestliže rychlost zakreslíme jako vektory, vytvoříme názorný obraz pohybujícího se plynu, tzv. pole proudění. V tomto poli lze nakreslit křivky, které mají směr rychlosti, nazývané proudnice. (obr. 22)

3. Létání s drakem
Pro lepší stabilitu je dobré stavět draky s delším ocasem. Když je totiž drak dobře postaven, vyvážen a má ocas, létá i za poměrně slabého větru.