Musí se však dbát na to, aby ocas nebyl zas příliš dlouhý a těžký, protože pak snižuje letové vlastnosti. Velice důležité je také správné upevnění pouštěcí šňůry na vahách (viz obr. 23), avšak vždy nad polovinu konstrukce draka. Tím zvětšíme úhel náběhu roviny draka ve směru větru a zvýšíme vztlak i odpor. Drak sice dobře stoupá, ale zároveň se stává méně stabilní a obyčejně se rozkýve do stran, což někdy končí kroužením a pádem na zem.

Proto při silnějším větru posuňme šňůru na vahách nahoru, čímž zmenšíme úhel náběhu a zároveň zvýšíme stabilitu draka. Při zalétávání nevypouštíme draka do příliš velkých výšek. Stačí nejdříve asi 10-20 m, létá-li klidně, můžeme na délce přidat. Při povolování délky musíme dbát na to, aby se motouz odvíjel plynule, nikoliv trhaně; drak by sebou trhal, a to by mohlo skončit pádem. Proto je dobré asi 2-3 m před draka připojit ke šňůře 15-20 cm gumy (viz obr. 24). Drak poletí daleko klidněji, protože guma při zvýšeném nárazu větru bude vyrovnávat tah.

Když se drak během letu začne naklánět a následně padat dolů, musíme povolat motouz, nebo popojít několik kroků po směru větru až do úplného vyrovnání letu. Poté můžeme draka nechat opět stoupat. Když se tento jev bude opakovat často, musíme hledat chybu nejspíše ve vyvážení draka. Příčina točení draka v kruzích obvykle bývá v tom, že je krátký ocas a proto je nutné ho prodloužit.

4. Vlastní konstrukce a pozorování
K vlastnímu pozorování jsem se rozhodl postavit malajského draka. K tomu jsem použil 752 mm dlouhou lištu hlavní a 1000 mm dlouho lištu příčnou. Obě o průřezu 6*6 mm. Ty jsem svázal do kříže (dle obr. 11), na jejich koncích udělal zářezy pro šňůrku, kterou jsem napnul tak, aby se příčná lišta prohnula asi 150 mm. Potom jsem napnul obrysové režné nitě a kostru potáhl na vnější straně papírem, který se nesměl moc napínat, aby vznikly tzv. „kapsy“, které působí příznivě na stabilitu. Upevnění váhy jsem provedl dle obr. 12. Jelikož jsem nesehnal odpovídající délky lišt, tj. hlavní 1000 mm dlouhou a příčnou dlouhou 1330 mm, sestavil jsem draka o velikosti 2/3 oproti předepsaným hodnotám. Taktéž jsem zkrátil i velikosti pouštěcí šňůry.

Draka jsem vypustil dne 30. 9. 1998 v 16.00 na otevřeném prostranství louky za mírného JZ větru o rychlosti asi 2-3 m/s. Drak vyletěl do výšky asi tří metrů a poté se krouživými pohyby snesl rychle dolů. Zjistil jsem, že je špatně vyvážený a klopí se k pravé straně. Po opravě rovnováhy jsem ho opět vypustil za obdobných podmínek počasí asi půl hodiny po prvním vzlétnutí. Nyní se již drak vznesl výš a pád se již neopakoval.