Elektřina
Pojmenování jí dal anglický lékař William Gilbert okolo roku 1600, který jako první popsal některé poznatky o této síle a nazval ji podle řeckého slova elektron – jantar. Jantar (zkamenělá pryskyřice pravěkých stromů) třený kožešinou se zelektrovává a přitahuje k sobě lehké částečky prachu, popela, papíru atd. Pokusy s ním se prováděly již ve starém Řecku, ale teprve William Gilbert se jim vědecky věnoval a jejich výsledky zaznamenával.
Elektron
Základním nositelem elektrického náboje je elektron. Je to částice, kterou obsahuje každý atom. Atomy všech látek mají jeden nebo více elektronů. Počet elektronů v atomu se obvykle rovná počtu protonů v jádře. Každý elektron nese záporný náboj a každý proton nese kladný náboj.
Ionty
Většinou má každý záporný náboj v atomu svůj protějšek a proto jsou atomy elektricky neutrální. Jsou však i případy, kdy tomu tak není. Někdy atomy elektron ztrácejí nebo naopak získávají, přestávají být neutrální, a pak jim říkáme ionty. Má-li atom více elektronů než protonů, je to záporný iont. Odtržením elektronu od atomu vzniká naopak iont kladný. Kolem každého iontu vzniká elektrické pole, jehož vliv je pro vznik elektrického proudu nanejvýš důležitý.
Proč dochází k odtržení elektronu od atomu?
Důvodem může být srážka atomu s cizím elektronem nebo mikročásticí, s fotonem (pulsem světla), působení vysoké teploty nebo chemické reakce.
V pevných látkách to bývá působením okolních atomů při vzniku krystalu. V kovech je přitažlivé působení atomů tak silné, že se část elektronů odpoutává a pohybuje se krystalem téměř volně v poli kladných iontů. Tvoří tzv. elektronový plyn.
Obecně lze říci, že čím více volných elektronů látka obsahuje, tím větší je její vodivost.
Vodivost je vlastnost látek (vodičů), které dobře vedou elektřinu. Jsou to především kovy (stříbro, měď, hliník atd.), uhlík, nahřáté plyny, vodné roztoky solí, zem a lidské tělo.
Jiné látky jako například vzduch, guma, hedvábí a některé plastické hmoty vedou elektřinu špatně. Jsou to izolanty a používají se k izolaci vodičů.
Polovodiče jsou zase skupinou látek, které se chovají částečně jako vodiče a částečně jako izolanty. Je to například germanium, křemík, oxid měďnatý. Jejich vlastností se využívá pro nejrůznější účely. Můžeme z nich vyrobit tzv. elektrický „ventil“, který elektronům dovolí, aby se pohybovaly pouze jediným směrem. Proto se tomuto ventilu říká také usměrňovač.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie