Oběžná rovina našeho souputníka je totiž vůči oběžné rovině naší planety kolem Slunce skloněna asi o úhel 5,2° a pomalu se stáčí (o 19° ročně), a proto se musí Měsíc dostat do bodu (říkáme mu uzel), ve kterém se obě dráhy protínají. Dostane-li se Měsíc pouze do polostínu (polostínové zatmění), nevšimneme si prakticky ničeho. Abychom spatřili stopy prvního našedivělého ztemnění levého okraje, musíme si počkat, až se jeho měsíční kotouč vnoří alespoň do 1/2 svého průměru. Po té, co se Měsíc zcela vnoří do plného stínu (úplné zatmění), uvidíme ve většině případů cihlově až krvavě zabarvený kotouč zlověstně zdobící noční oblohu. Zatmění Měsíce se stejně jako zatmění Slunce opakují v periodě 18 roků a 10 dní (saros). Měsíc zemským stínem postupuje vždy poněkud severněji. V začátku cyklu tedy v jižní části stínu nastává nejprve řada částečných zatmění, následuje řada úplných zatmění a na konci cyklu nastávají opět zatmění částečná. Úplný stín Země vytváří sbíhavý kužel, jehož vrchol se nachází průměrně ve vzdálenosti asi 1 383 000 km. Ve střední vzdálenosti Měsíce od Země má tedy zemský stín průměr 9 200 km, což je zhruba třikrát více, než průměr Měsíce. Působením naší atmosféry je ale tento geometrický stín poněkud pozměněn. Zemský stín je navíc zploštělý a to nejen zploštěním Země, ale i různou výškou troposféry v polárních a rovníkových oblastech. Lidé na Měsíci:

Byl to velmi těžký úkol zkonstruovat raketový nosič a kosmickou loď, které by kosmonauty dopravily bezpečně na Měsíc i zpět na Zemi. Obrovská raketa Saturn 5 byla velký úspěchem. Nesla kosmickou loď skládající se ze tří částí: velitelské sekce se třemi kosmonauty na palubě, pomocné sekce s hlavním motorem včetně paliva i dalších zásob a lunárního modulu, jehož úkolem bylo dopravit dva kosmonauty na měsíční povrch a zase zpět k lodi. V letech 1969 - 1972 odstartovalo k Měsíci 6 výprav. Při první návštěvě strávili kosmonauti na povrchu jen dvě a půl hodiny. Odebrali vzorky měsíční horniny a připravili experimenty. Každá další výprava strávila na měsíčním povrchu delší dobu a celkově bylo odvezeno téměř 380 kg měsíční horniny. Pro kosmonauty nebylo vůbec lehké se pohybovat po Měsíci, protože na sobě měli neohebné skafandry. Zjistili, že je snadnější pohyb přískoky než chůzí, a že k odběru vzorků je nutno použít kleště a naběračky, protože jim skafandry neumožňovaly hlubší předklon. Tíhu obleků však příliš nepociťovali, jelikož Měsíc má malou gravitaci - vše je šestkrát lehčí než na Zemi.
Na Měsíci není vzduch ani voda, a tak stopy kosmonautů zůstanou patrné tisíce let. Budoucí průzkumníci se také budou moci setkat se zbytky starých kosmických sond.