Měsíc-náš vesmírný soused.

Vnik Měsíce:
V jednom nevýznamném okrsku naší Galaxie, které si rozhodně nemůže dělat nárok na módnost, ležel volně pohozený shluk plynu a prachu. Cosi, možná výbuch blízké supernovy, způsobilo, že se tato lenivá hrouda mezihvězdného materiálu začala před pěti miliardami let otáčet a smršťovat. Z beztvaré mlhoviny se zformoval disk o průměru deset miliard kilometrů. Ve středu se stále více zhušťoval a zahříval až na teplotu, při které i dobrá italská pizza připomíná spíše beztvarý obláček nevýrazné vůně a chuti. Materiál v okrajových částech mezitím chladl, kondenzoval a nabýval podoby balvanů, z nichž se začaly tvořit předchůdci planet a planetek, kterým říkáme planetesimály nebo proto planety. Zhruba v této době bychom se měli začít zamýšlet nad původem našeho milého souputníka.

Společná akrece :Nejjednodušší způsob, jakým by se mohl vznik Měsíce vysvětlit, je společná akrece. Znamenalo by to, že se náš satelit poslepoval z pevných částic, které byly v blízkosti Země a obíhaly kolem hmotného středu rodícího se dvojsystému Země-Měsíc. Náš soused tedy mohl vzniknout i z jakéhosi prstence, kterým se v ranných dobách sluneční soustavy naše planeta pyšnila. Tato hypotéza má však několik podstatných trhlin: Především je to rozdílné složení Země a Měsíce.

Odtržení :Jestliže jste četli skvělou knihu A. C. Clarka "Desátý stupeň" tak už tento méně pravděpodobný scénář vzniku Měsíce znáte. Jedná se o odštěpení od příliš rychle rotující Země. Původní verze této hypotézy, která pochází z minulého století, dokonce předpokládala, že se Měsíc od Země odtrhnul v místech Pacifického oceánu. Tehdy však ještě nikdo nevěděl, že oceánské pánve jsou velmi mladé (méně než 70 miliónů let). Navíc země nikdy nerotovala tak velkou rychlostí, aby se od ní mohla odstředivou silou odtrhnout její část.

Zachycení:Docela lákává se zdá být myšlenka, že Měsíc po svém stvoření nejprve samostatně obíhal kolem Slunce a teprve potom byl již jako hotové těleso zachycen silnou gravitací naší planety. Kdyby k tomu tak skutečně došlo, znamenalo by to, že Země musela tyto námluvy uskutečnit ještě před hlavním obdobím vzniku kráterů na plochách měsíčních kontinentů. Při zachycení Měsíce, který pouze nevědomky prolétal kolem, by se totiž přeměnilo mimořádně velké množství energie v teplo a takové divoké rendez-vous by pochopitelně zahladilo všechny dříve existující povrchové útvary.