Velikost Deima je 16x12x10 km. Otočí se okolo své osy za 30 hodin a 18 minut a oběhne okolo Marsu za 1,26 dne. Phobos je větší než Deimos a má tvar fazole. Jeho hmotnost je asi 1,08.1016 kg, jeho velikost 28x22x18 km. Jeho otočení kolem své osy mu trvá stejně dlouho jeho oběh okolo Marsu – 7 hodin a 39 minut. Atmosféra Marsu je velmi zajímavá. Mars má řídkou, ale zato rozsáhlou atmosféru, v níž se tvoří počasí. Na Marsu dochází k erozi. Teplota v atmosféře je téměř konstantní. Do 40 km nad povrchem je teplota +80 °C. Atmosféra je složena z 95.32% z oxidu uhličitého, ze 2,7% dusíkem, z 1,6% argonu, 0,13% kyslíku, 0,07% je oxid uhelnatý, 0,03% je voda, 0.00025% je neon, 0,00003% je krypton, 0,000008% xenon a 0,000003 ozonu. Ten se vyskytuje pouze nad polárními čepičkami. V letních měsících se po celé planetě rozpoutají ohromné písečné bouře, které na celé dny zahalí planetu a jediné co nezahalí jsou vysoké sopky. Na Marsu také kdysi tekla voda. Tato voda je nyní schována pod povrchem a nebo na dvou polárních čepičkách. Tvoří váhu planety z 0,3%. Na Marsu jsou díky kdysi tekoucí vodě vymletá hluboká údolí a kaňony. Jinde se zase objevují rozsáhlé delta řek. Na Marsu byly kdysi obrovské , pravidelné záplavy. Zatím největší o kterých se lidstvo kdy dozvědělo. Po dlouhou dobu si lidé mysleli, že na Marsu bude existovat vyspělý život. V osmdesátých letech minulého století prohlásil italský astronom Giovanni Schiaparelli, že objevil na povrchu Marsu zavlažovací kanály, které tam vybudovala vyspělá civilizace. Až sondy Viking přinesla důkazy, že na Marsu není vyspělý život. Litosféra Marsu sahá až do hloubky 200 km. Marsu se říká červená planeta podle barvy, kterou dává planetě hornina na povrchu, které obsahuje vysoké množství železa. Na jejím povrchu je největší sopka sluneční soustavy, která sahá do výšky 25 km a jmenuje se Olympus Mons. Její základna má rozpětí 600 km a samotné ústí kráteru má průměr 80 km. Na Marsu musela kdysi probíhat hojná sopečná činnost, která se dnes už neprojevuje. Na jeho povrchu je taky tak známá marťanská Mona Liza. Někteří lidé věří, že je to pozůstatek vymizelé kultury. O Marsu máme nejlepší informace ze všech nám známých planet (kromě Země), protože na ní přistálo několik sond. Jako první na ni přistál Viking, který hledal známky života-bezúspěšně a přistál na Marsu 3 záři 1976. Po dlouhou dobu byly všechny pokusy o přistání na Marsu zakončeny neúspěchem. Až roku 1997 4.