Skládají se z nádobky (kladný pól) a víčka (záporný pól), elektrolyt je v pastovité podobě nebo nasáknut v porézní látce. Jsou použitelné v libovolné poloze. Plynotěsné ocelové akumulátory se používají v malých přenosných přístrojích všeho druhu. Pouze čtvrtinovou hmotnost při stejné kapacitě má ve srovnání s olověným akumulátorem stříbro-zinkový akumulátor, jehož použití je poněkud omezeno vysokou cenou a menší životností, častěji se uplatňuje v miniaturní podobě a ve speciálních případech. Akumulátory typu kov-vzduch se zvláště vysokou specifickou kapacitou by se po dalším vývoji mohly uplatnit jako zásobníky energie pro elektrické dopravní prostředky s větším dosahem ( elektrická vozidla). Nově vyvíjený akumulátor (sodíko-sírový) pracuje s tekutým sodíkem jako anodou a sírou jako katodou. Při provozní teplotě kolem 300 °C putují sodíkové ionty elektrolytem ke katodě a vytvářejí tam natriumpolysulfid (sulfid sodný). Provozní napětí se pohybuje kolem 1,9 V, hustota energie dosahuje s hodnotou 0,4 Wh/kg, což je desetinásobek hustoty olověného akumulátoru. Zkouší se použití u elektromobilů.


Honza, Jaroslav, Mareček, Aleš:Chemie pro čtyřletá gymnázia, 2. díl. Olomouc 1998
Vacík, Jiří. a kol.: Přehled středoškolské chemie. Praha 1995
Všeobecná encyklopedie Universum - multimediální verze 2.0

Zpracovala: Kristina Jílková, 14.3.2002

GALVANICKÉ ČLÁNKY
Podle L. Galvaniho pojmenované zařízení k přímému převodu chem. energie na elektrickou. Skládá se ze dvou rozdílných, převážně kovových elektrod, které jsou ponořeny do společného elektrolytu, resp. do dvou elektrolytů oddělených průlinčitou nádobou (diafragmou), aniž by se vzájemně dotýkaly. Ve vnějším vodiči, který spojuje elektrody, vzniká pak el. proud. Pro vznikající napětí na elektrodách, které vyvolá el. proud, je rozhodující postavení dotyčných látek v elektrochemické napěťové řadě. První galvanický článek sestrojil r. 1800 N. Volta (tzv. voltův sloup). Do Čech přišly první suché články kolem roku 1898 z Vídně. Článek, vynalezený francouzským chemikem G. Leclanché (1839 až 82), dosáhl u suché baterie napětí 1,5 V. V zinkové nádobce jako negativní katodě a v elektrolytu z 10–20% roztoku salmiaku se jako anoda nachází uhlíková tyčinka, která je obklopena burelem, umístěným do sáčku nebo hliněného válce. V burelu oxiduje vznikající vodík na vodu. Vznikající elektromotorická síla (pův. napětí) má hodnotu 1,5 V. Dalším článkem, který nalezl praktické uplatnění, je článek rtuťový. používá ne např. do naslouchátek, hodinek, expozimetrů apod.