AKUMULÁTORY
Akumulátor je elektrochemický zásobník el. energie, který je možno opakovaně nabíjet. Při nabíjení akumulátoru „přes“ jeho elektrody se elektrická energie mění na chemickou, při vybíjení se opět uvolňuje el. energie. Akumulátory existují pouze pro stejnosměrný proud. Poskytují proud nezávisle na elektrické síti a umožňují vyrovnávání proudových špiček (nouzové agregáty - technická zařízení k rychlému záskoku elektrického zásobování při výpadku veřejné sítě. Většinou jsou to generátory se spalovacím motorem, který se automaticky nastartuje.). Stav nabití akumulátoru se kontroluje stanovením hustoty elektrolytu. Hustota kyseliny nabitého akumulátoru je 1,26 gcm-3 až 1,28 gcm-3, u vybitého a. klesá na 1,15 gcm-3. Sériovým zapojením několika článků za sebou do baterie se znásobuje napětí, paralelní zapojení (vedle sebe) zvyšuje kapacitu. Doposud nejpoužívanější je olověný akumulátor, vynalezený 1859 Francouzem Gastonem Planté. Jeho základem jsou desky zhotovené z inertního nosiče, který je upraven do tvaru mřížky, aby měl co největší povrch. Na mřížku se nanáší pasta tvořená síranem olovnatým a kyselinou sírovou, která se používá i jako elektrolyt (20% roztok). Desky jsou odděleny tzv. separátorem, který je zhotoven ze skelné vaty a obsahuje další příměsi. Pokud k elektrodám připojíme zdroj stejnosměrného elektrického proudu, na katodě se bude vylučovat tmavošedé olovo a na anodě se bude vytvářet vrstvička červenohnědého oxidu olovičitého. Tímto způsobem vznikne soustava, kterou lze po odpojení zdroje stejnosměrného elektrického proudu využít jako galvanický článek. Jeho napětí je 2 V. Oxidačně redukční děje probíhající při nabíjení a vybíjení olověného akumulátoru:

PbO2 + Pb + 2H2SO4 → 2PbSO4 + 2H2O vybíjení, opačným směrem nabíjení

Kapacita činí při menších provedeních 1–100 Ah, u velkých až přes 10 000 Ah. Nevýhodou olověného akumulátoru je jeho velká hmotnost, předností stálost napětí a malý vnitřní odpor. U ocelového akumulátoru (nikl-železný nebo nikl-kadmiový akumulátor označovaný také jako Edisonův akumulátor) je elektrolytem 21 % hydroxid draselný. Elektrodami jsou hydroxid niklitý a železo, popř. kadmium. Napětí článku je 1,2 V; kapacita odpovídá kapacitě olověného akumulátoru. Přednosti ocelového akumulátoru jsou mechanická a elektrická robustnost, odolnost proti nárazu. Zvláštní formou jsou plynotěsné ocelové akumulátory v miniaturním provedení jako knoflíkové články s kapacitou až 20 mAh.