Mesíc je prirozená družice Zeme. Polomer má 3x menší. Je to dosud jediné vesmírne teleso, na kterém stanul človek (Neil Armstrong s Aldrinem - 20.7.1969). 1959 - 1. sonda na mesíci. Historické názory na Zemi a její postavení ve vesmíru:
Prvotní predstavy lidí o Zemi byly ruzne. Starí Indové tvrdili, že Zemi nesou na hrbetech 4 sloni, Rekové si mysleli, že ji drží na ramenech obr Atlas. Starí Egypťané se domnívali, že Zeme je ležíci buh, kterému z tela vyrustají stromy a jiné rostliny. Oblohu považovali za obrovskou bohyni ležíci nad ním a hvezdy za klenoty na jejim odevu. Lidé po dlouhé veky verili, že Zeme je plocha a že námorníci by mohli na jejím konci doplout do chrtanu oblud. Nekterí byli presvedčeni, že kdyby chteli obeplout svet, museli by projet místem, kde more vre a zeme horí. Až pozdeji bylo dokázano, že zeme je kulatá.

V 16. stol. dokázal Kopernik, že stredem sluneční soustavy je Slunce. Dukaz o kulatosti Zeme podal Portugalec Fernando Magalhaes (1519-1522), když vykonal první cestu kolem sveta. Další dukazy potom podávali astrológové, datuje se to po objevení dalekohledu, kdy pozorovaním jiných planet podobných Zemi usoudilo, že Zeme má tvar koule.


Postavení zeme ve vesmíru

Geocentrická teorie (ve stredoveku ji prosazovala církev) - stredem vesmíru je zeme a kolem obíhaji všechny planety i Slunce. Heliocentrická teorie (v 16.stol. zverejnil Mikuláš Kopernik) - stredem vesmíru je Slunce a kolem nej obíhaji všechny planety. Studiem hvezd se zabývali: Mikuláš Kopernik, Galileo Galilei, Giordano Bruno, Isaac Newton a další.


Tvar a rozmery Zeme

Pusobením odstredivé sily, vznikajíci otáčením Zeme kolem zemské osy došlo v oblasti polu ke zploštení. V rovníkové oblasti se naopak nahromadil prebytek hmoty. Teleso, které ve fyzikálnim slova smyslu nejlépe vystihuje tvar a velikost Zeme se nazýva geoid. Je to teleso omezené strední hladinou svetového oceánu probíhajíci smyslene i pod kontinenty, je však matematicky nedefinovatelné.

Je nahrazován geometricky pravidelným telesem, které se označuje jako rotační elipsoid. První dospel k názoru, že Zeme je rot. elipsoid, Isaac Newton v 17.stol. Zidealizované teleso, které celé nebo jen části priléha ke geoidu se nazýva referenční elipsoid. Tj. matematické teleso, jehož plocha je výpočetní plochou pro tvorbu map. Nejnovejší a nejpresnejší je elipsoid vypočten na základe družicových merení. U nás se používa elipsoid Krasovského (od r.1952, pred ním se používal elipsoid Besseluv), podle nej jsou nejduležitejší míry zemského telesa:

Délka rovníku = 40 075 km
Délka poledníku = 40 008 km
Plocha povrchu = 510 mil. km2
Objem Zeme = 1 083 mld. km3
Hmotnost Zeme = 6 x 1021tun
Zploštení = 1 : 298,3
Rovníková polomer = 6 378 km
Polomer poledníkovým smerem = 6 356 km
Strední hodnota 1 stupne zem. šírky = 111,1 km