U rotačního pohybu rozlišujeme dva druhy rýchlosti:Uhlová rýchlost rotace - je stála, všechny body na zemském povrchu se točí za 24 hodin o 360ş = za 1 hodinu o 15ş. Obvodová rýchlost - mení se v závislosti na vzdálenosti od osy rotace. Nejvyšší obvod. rychlost je na rovníku 465,1 m/s, na 50 s.z.s. je 290m/s a na pólech je nulová. Rychlost rotace nevnímame, dokazujeme ji neprímo. Hlavními dusledky zemské rotace jsou: Vychylováni pohybujícich se predmetu od puvodniho smeru, Corriolisova síla, strídání dne a noci, slapove jevy, skutečný tvar Zeme, zdánlivý pohyb hvezdné sféry.

Corriolisova síla : Je to síla, která pusobí na telesá nebo hmoty pohybujíci se na otáčejícím telese približne poledníkovým smerem. Proto se všechny vzduchové, sypké a vodní hmoty, které splnují tuto podmínku, uchyluji na severní polokouli vpravo a na jižní vlevo. Corriolisova síla pusobí jako uchylujíci síla zemské rotace. Odchýlka je vetší smerem od rovníku k pólum.

Dusledky: astronomické - svitání a soumrak, fyzikálni - pokusy - dopad do vykopané šachty kamenem, zemepisné - vzdušné hmoty - odchýlka, sypké hmoty - ukládaní písku v poušti - duny, vodní hmoty - morské proudy, vymílaní brehu rek, které tečou poledníkovym smerem.

Obežný pohyb = revoluční pohyb. Zeme obíha kolem Slunce proti smeru hodinových ručiček po dráze, která je mírne eliptická a nazýva se orbita. Slunce se nacházi v jednom z ohnisek této elipsy. Celková délka orbity činí 932,2 mil. km. A Zeme se po této dráze pohybuje prumernou rychlostí 29,8km/hod. Uzavrenou elipsu proto opíše za 365 dní 5 hodin a 45,7 minut. Táto doba se označuje jako tropický rok. Je o necelých 6 hodin delší než rok občanský. Proto každý čtvrtý rok tzv. prestupný, ma 366dní. Zdánlivý pohyb slunce se promíta na nebeskou sféru do pomyslné kružnice - ekliptiky.

Vzdálenost Zeme od Slunce není stála. V nejbližším bode - prísluní (perihelium) začátkem ledna činí vzdálenost 147,1mil. km. V nejvzdálenejším bode - odsluní (afelium ) začátkem července vzdálenost činí 152,1 mil. km. Strední vzdálenost = 1AU. Rychlost pohybu: v periheliu = 30,3km/s, v afeliu = 29,3km/s (prumerná rychlost je 29,8 km/s na obežnou dráhu 939 mil. Km.)

Dráha Zeme leží v rovine ekliptiky. Svetový rovník je prusečnice roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Sklon roviny rovníku k rovine ekliptiky je 23,5ş, stejný uhel svíraji na nebeské sfére i obe kružnice - ekliptika se svetovým rovníkem. Prusečníky svetového rovníku s ekliptikou se nazývají jarní a podzimní bod. Do techto bodu se pro pozorovatele ze Zeme promíta jednou ročne Slunce. Dne 20. - 21. brezna (nepravidelnost díky prestupným rokum) nastáva den jarní rovnodennosti.

Rovnodennost tzn. Den a noc trvají stejne dlouho tj. 12 hodin. Tento den sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník a Slunce zdanlive prekračuje ze severní polokoule na jižní. Dne 22. - 32. zárí nastáva den podzimní rovnodennosti. Zemská osa svíra stále stejný uhel k ekliptice a to 66,5ş - základní príčina strídaní ročních období. Severní konec zemské osy je nejvíce priklonen ke Slunci 21. - 23. června - letní slunovrat. Sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník Raka, na severní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc. Od letního slunovratu se dny začínaji zkracovat. Slunce se zdánlive vrací k rovníku.