říše.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Oficiální název: Rumunsko
Hlavní město: Bukuresti
Rozloha: 237 500,0 km2
Počet obyvatel: 22 700 000
Hustota zalidnění: 96 lidí na km2
Státní zřízení: pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem
Měna: ROMANIA(Romania) = leu
Státní vlajka a mapa:
Úřední jazyk: rumunština
Průměrný věk muže: 66
Průměrný věk ženy: 74
Relativní podíl městského obyvatelstva: 54
Hrubý domácí produkt: 24 100 miliónů $
Hrubý domácí produkt na osobu: 915$
Počet km silnic na 1000 m2 půdy: 156
Počet obyvatel na 1 lékaře: 552
Procento populace, které je gramotné: 97%
Nejvyšší hora: Moldoveanu (2.543 m)
Nejdelší řeka: Dunarea (v zemi 1.065 km)
Největší město: Bukuresti (2.060.000 obyvatel)
Náboženská příslušnost: pravoslavní 91 %, římští katolíci 5 %

INFORMACE
Rumunsko
Rumunsko je kromě Ruska a Ukrajiny největší evropskou zemí. Rumunsko leží na pobřeží Černého moře a sousedí s Bulharskem, Srbskem (Jugoslávií), Maďarskem, Ukrajinou a Moldávií. Nejvýznamnějším rumunským pohořím jsou Karpaty, jejichž oblouk vstupuje na rumunské území ze severu a postupně se stáčí k západu. Karpaty pokrývají asi třetinu povrchu země. Pásmo Karpat ohraničuje Transylvánii ležící na náhorní plošině na severozápadě Rumunska. Karpaty se dále v Rumunsku člení na Východní Karpaty, Jižní Karpaty (tzv. Transylvánské Alpy) a Západní Karpaty. Jejich geologická stavba je příčinou zemětřesení, poslední velké zemětřesení zažilo Rumunsko v roce 1977, kdy přišlo o život asi 1500 lidí, další zemětřesení bylo v roce 1990.
Jižně od Transylvánských Alp až po řeku Dunaj se rozkládá relativně rovinatý region Valašska. Dunaj je nejvýznamnější rumunskou řekou. Velmi pestré je také zastoupení divoké zvěře. V Rumunsku žije neustále obrovské množství vysoké i černé, v horách můžete potkat medvědy (v Rumunských Karpatech žije 60% populace evropských medvědů) nebo rysy.


Historie
Ve starověku bylo území dnešního Rumunska osídleno thráckými kmeny. V roce 106 n. l. sem dorazili Římané a rumunské území (zvané Dácie) se stalo římskou provincií. Z důvodu neudržitelnosti hranice římského impéria (zejména díky tlaku Gótů) se římané roku 271 n. l. stáhli za řeku Dunaj a na území dnešního Rumunska zůstalo množství obyvatelstva silně ovlivněné římskou kulturou.
Zhruba od 10. století na Rumunském území existují nezávislé státní útvary, které se postupně konsolidovaly do tří rumunských knížectví - Moldávie, Valašska a Transylvánie. V této době však také začíná tlak Maďarů z východu a od 13. stol. existuje Transylvánie jako nezávislé území pod správou Maďarska. Ve 14. a 15. století Valašské a Moldavské knížectví hrálo silnou roli v boji proti Otomanské expanzi. Přesto, že se Transylvánie do tureckého područí dostala, Valašsko i Moldávie si uchovaly svou nezávislost. V 17. století pomalu začíná vliv otomanské říše upadat, anopak stoupá vliv Rakousko-Uherska a Ruska. Transylvánie se dostává pod nadvládu Habsburků. V roce 1775 je Rakousko-Uherskem anektována východní část Moldávie (Bukovina), v roce 1812 Rusko (na základě výsledku Krymské války mezi Ruskem a Tureckem) anektuje východní část Moldávie - Besarábii. Tehdy velmi zesílilo hnutí za samostatnost země. Knížectví Moldávie a Valašska se spojila v roce 1857 jako nový stát - Rumunsko a vyhlásily autonomii a neutralitu. Od svého vzniku bylo Rumunsko konstituční monarchií.