V roce 1992 se ujal vlády v této firmě, která se v té době věnovala výrobě papíru, a přeměnil jí v telekomunikační gigant.
Po celém světě je také známá finská vodka. Do celého světa se vyváží Koskenkorva a velice kvalitní Finlandia.
Známá je také mentalita Finů, která myslím vychází z drsné krajiny a z nutnosti jeden druhému pomáhat. Finové jsou velice přátelští a poctiví lidé. Příkladem tomu může například být hustá síť nikdy nezamčených, a tedy volně přístupných srubů, ve kterých skoro vždy najdete hromadu připraveného dříví a sekeru. To proto, abyste po sobě mohli stejnou hromadu dříví zanechat dalšímu návštěvníkovi. Řada srubů je vybavená dokonce i telefonem. Zajímavé, a pro finskou mentalitu typické, je také pravidlo, že kdo přijde do srubu jako poslední, má právo na nejpohodlnější místo na spaní. Je to projev gentlemanství, které ovšem nedoporučuji až tak tvrdě vyžadovat, obzvlášť když do srubu dorazíte v pozdních nočních hodinách po dlouhé túře. Pravidlo se spíše vztahuje na návštěvníky, kteří o sobě navzájem vědí, že ve srubu budou trávit noc.


Opakem krásné přírody je architektura měst. Oblast Finska, až na jižní a západní pobřeží, byla vždy a je doposud jen velice řídce osídlena. Řada měst je tedy relativně mladá a navíc v historii Finsko zničilo mnoho rozsáhlých požárů. Většina měst v nich vždy lehla popelem a podařilo se zachránit jen několik staveb. Většina historických budov je ze dřeva, jako je tomu i v případě největšího dřevěného kostela na světě. Čím se ale Finsko proslavilo, je moderní architektura, kterou začal hlavně v polovině 20. století šířit slavný návrhář a architekt Alvar Aalto. Jeho díla naleznete po celém Finsku a mnohdy tvoří celé městské centrum.
V devadesátých letech 20. století sice bývalo Finsko jedním z nejdražších států Evropy, ale díky vstupu do EU se nyní rovná svým sousedům. Finsko je spolu s Rakouskem a Švédskem nejmladším členem Evropské unie - od roku 1995.