Vláda Duhaldeho se i přes svůj přechodný mandát odhodlala k zásadnímu a nepopulárnímu kroku, když po 11 letech vyhlásila devalvaci a zrušila dosavadní pevný kurs argentinského pesa k USD v poměru 1:1. Zpočátku stanovila kurs (1,4 arg. pesos za 1 USD), v průběhu roku pak byl zaveden kurs volný (k 30.4.2003jsou to 3 pesa za 1 USD). 2.2 Bankovnímu sektoru, jehož nefunkčnost byla způsobena nedostatkem likvidity, ztrátou důvěry i po celý rok trvajícími restrikcemi v nakládání s depozity, hrozil permanentní kolaps. Zmrazená depozita, dluhopisy, otázka indexace depozit a úvěrů, devizové restrikce, právní jistoty podnikatelů v bankovnictví, finanční operace v zahraničním obchodě, diskriminace zahraničních bank, zadržování zahraničních plateb - to jsou hlavní problémy, s nimiž se bankovní sektor dosud potýká.
Díky ústupu od nereálného kursu 1:1 bylo především možné formulovat racionální monetární a fiskální politiku, neboť umělý kurs neodpovídal výkonnosti ekonomiky a byl brzdou jakékoliv změny. Devalvace tedy podnítila růst vývozu, exportní expanze se však koncem roku 2002 zastavila, neboť otevření argentinské ekonomiky je pouze jednosměrné a zahraniční trhy nevstřebají více argentinského zboží, pokud samy nedostanou příležitost uplatnit svou produkci na argentinském trhu.

Tím, že EU na počátku roku 2002 zrušila embargo na dovoz argentinského hovězího masa, se Argentině opět otevřely zahraniční trhy, které byly uzavřeny více než rok kvůli epidemii slintavky a kulhavky. Mohla tak být oživena i výroba velkých chladírenských komplexů a příjmy z agrárního exportu se (také díky devalvaci) ztrojnásobily. Ochrana argentinské ekonomiky zákazem poukazování plateb do zahraničí, který platil po část roku 2002, způsobila paralyzaci argentinského dovozu a mimořádné problémy všem zemím obchodujícím s Argentinou. Banky nepoukazovaly platby ani v případě, že místní obchodník již složil příslušnou částku v místní měně. Od poloviny roku 2002 se situace zlepšila a nyní je převod limitován částkou 150.000 USD měsíčně. 2.3 Sektor služeb (především dodávky elektřiny, plynu a spoje) bojuje od začátku roku o udržení se na místním trhu, neboť po devalvaci a následném skokovém růstu cen všech vstupů není schopen pokrýt náklady a jeho zadlužení roste. Hlavním důvodem je cenové moratorium, které vyhlásila vláda do konce roku na tarify za dodávky těchto služeb v obavě ze sociálních výbuchů. Zatím podniky řešily svou situaci dohodou s vládou, s tím, že ceny do konce roku 2002 nezvýší, ale za cenu tzv. zhoršené kvality dodávek (tzn. např. vypínání elektřiny).