Argentína - ekonomická charakteristika (seminárna práca)

1. Základní informace o teritoriu

Argentinská republika (República Argentina, Republic of Argentina). Tento název, který je odvozen z latinského slova “argentum” - stříbro, používá země od r.1860. Argentina má rozlohu 3,761.274 km2 a 37 milionů obyvatel. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 42,7%.
Penežní jednotkou je argentinské peso (ARS) = 100 centavos. Směnný kurs je volný (v dubnu 2003 jsou to 3 argentinská pesa za 1 USD). Platebními kartami už je (po problémech v roce 2002) znovu možno platit (VISA, Master, American Express, Diners).



2. Ekonomická charakteristika země

2.1 Zhodnocení hospodářského vývoje za rok 2002 a odhad dalšího vývoje v roce 2003

Argentinská krize, která na přelomu roku 2001/2002 přešla z fáze chronické do akutní a zasáhla celou společnost, se odráží v mnoha rovinách: v politické, ekonomické i etické. Společnost si uvědomuje, že je především třeba prosadit změny politické, aby došlo k zásadním změnám ekonomickým. Nová (přechodná) vláda prezidenta Duhaldeho tato očekávání naplnit nemohla, avšak byla si vědoma nutnosti zaměřit se v krátkodobé perspektivě na reaktivaci hospodářského života a na sociální oblast. Její roční působení rozhodně přispělo k celkovému zklidnění a koncem roku 2002 dokonce k mírnému oživení. Zda jde o oživení naznačující již růstovou tendenci, či zda jde o krátkodobý jev, ukáží nejbližší měsíce. Pro odhad budoucího vývoje bude rozhodující výsledek prezidentských voleb a ekonomický program vlády, která z nich v polovině roku 2003 vzejde. Argentina především potřebuje mít předvídatelnou, stabilní a transparentní budoucnost, do níž je nutno zahrnout nejen ekonomickou, ale i právní jistotu. Na začátku roku 2002 ministr ekonomie otevřeně zhodnotil situaci takto: “Argentinský stát je v bankrotu po 4 roky trvající krizi, roste chudoba a nezaměstnanost, ekonomie je v kolapsu, kolaps hrozí i bankovnímu systému, zahraniční dluh je takový, že stát vyhlásil platební neschopnost..”.
Tato vláda tedy převzala na počátku roku 2002 zemi s rozpočtovým deficitem více než -10 mld.USD a zahraničním dluhem ve výši 146 mld.USD. Byl připraven scénář, v jehož rámci by se měla pohybovat argentinská ekonomika v přechodném období do nástupu řádně zvoleného prezidenta (25.5.2003).

Vláda Duhaldeho se i přes svůj přechodný mandát odhodlala k zásadnímu a nepopulárnímu kroku, když po 11 letech vyhlásila devalvaci a zrušila dosavadní pevný kurs argentinského pesa k USD v poměru 1:1. Zpočátku stanovila kurs (1,4 arg. pesos za 1 USD), v průběhu roku pak byl zaveden kurs volný (k 30.4.2003jsou to 3 pesa za 1 USD). 2.2 Bankovnímu sektoru, jehož nefunkčnost byla způsobena nedostatkem likvidity, ztrátou důvěry i po celý rok trvajícími restrikcemi v nakládání s depozity, hrozil permanentní kolaps. Zmrazená depozita, dluhopisy, otázka indexace depozit a úvěrů, devizové restrikce, právní jistoty podnikatelů v bankovnictví, finanční operace v zahraničním obchodě, diskriminace zahraničních bank, zadržování zahraničních plateb - to jsou hlavní problémy, s nimiž se bankovní sektor dosud potýká.
Díky ústupu od nereálného kursu 1:1 bylo především možné formulovat racionální monetární a fiskální politiku, neboť umělý kurs neodpovídal výkonnosti ekonomiky a byl brzdou jakékoliv změny. Devalvace tedy podnítila růst vývozu, exportní expanze se však koncem roku 2002 zastavila, neboť otevření argentinské ekonomiky je pouze jednosměrné a zahraniční trhy nevstřebají více argentinského zboží, pokud samy nedostanou příležitost uplatnit svou produkci na argentinském trhu.

Tím, že EU na počátku roku 2002 zrušila embargo na dovoz argentinského hovězího masa, se Argentině opět otevřely zahraniční trhy, které byly uzavřeny více než rok kvůli epidemii slintavky a kulhavky. Mohla tak být oživena i výroba velkých chladírenských komplexů a příjmy z agrárního exportu se (také díky devalvaci) ztrojnásobily. Ochrana argentinské ekonomiky zákazem poukazování plateb do zahraničí, který platil po část roku 2002, způsobila paralyzaci argentinského dovozu a mimořádné problémy všem zemím obchodujícím s Argentinou. Banky nepoukazovaly platby ani v případě, že místní obchodník již složil příslušnou částku v místní měně. Od poloviny roku 2002 se situace zlepšila a nyní je převod limitován částkou 150.000 USD měsíčně. 2.3 Sektor služeb (především dodávky elektřiny, plynu a spoje) bojuje od začátku roku o udržení se na místním trhu, neboť po devalvaci a následném skokovém růstu cen všech vstupů není schopen pokrýt náklady a jeho zadlužení roste. Hlavním důvodem je cenové moratorium, které vyhlásila vláda do konce roku na tarify za dodávky těchto služeb v obavě ze sociálních výbuchů. Zatím podniky řešily svou situaci dohodou s vládou, s tím, že ceny do konce roku 2002 nezvýší, ale za cenu tzv. zhoršené kvality dodávek (tzn. např. vypínání elektřiny).

Tato situace je však neudržitelná a telefonní společnosti již oznámily nadcházející zvýšení tarifů, stejně tak i elektrárenské, vodárenské a plynárenské podniky (většinou jde o zahraniční entity, které si vypůjčily na rozsáhlé investice do privatizovaných podniků). Tato vláda se však snaží vyhnout renegociaci tarifů a zatím nechce přistoupit ani na jejich nouzové zvýšení tak, aby byla zachována alespoň operativní rovnováha a nenarůstaly dluhy. 2.4 Permanentní vyjednávání argentinské vlády o dalších půjčkách se stalo alfou i omegou vnitřní a zahraniční politiky. Zástupný plán, který by počítal s
možností, že další prostředky nebudou a Argentina bude muset počítat pouze s vlastními zdroji, vláda neměla. Nebyla však ochotna přistoupit na některé požadavky MMF a SB, jež tyto instituce považují pro uvolnění dalších prostředků za zásadní. Po celý rok tedy Argentina balancovala nad propastí defaultu a koncem roku 2002 rozhodla o tom, že bude splácet pouze úroky, nikoliv jistinu. Začátkem roku 2003 se jí podařilo vyjednat s MMF překlenovací půjčku a další vyjednávání o restrukturalizaci splátek zahraničního dluhu a úroků z něj již přenechat budoucí vládě. Mezinárodní měnový fond vyčítá Argentině především chybějící racionální ekonomický plán, který by byl postaven na hospodárném vynakládání státních prostředků. Trvá na tom, že stát musí vyřešit zcela autonomní hospodaření provincií, které nejsou nuceny k úspornému zacházení s prostředky státu: pokud se jich nedostává z centrálního rozpočtu, provincie si tisknou vlastní provinční dluhopisy, které ve většině provincií fungují jako kvasiměna. Tím je podkopáváno argentinské peso, které je dosud jedinou platnou oficiální měnou. Centrální stát tedy není schopen zavést a kontrolovat jednotnou měnovou a fiskální politiku v zemi. Dohoda s MMF znamená odložení splátek zahraničního dluhu až do srpna 2003. Právě s obhospodařováním zahraničního dluhu (171% HDP) si Argentina neví rady a odmítá výzvu MMF, aby platila svými rezervami. Makroekonomické ukazatele roku 2002 se ke konci roku sice téměř nezměnily, vláda se však může přece jen pochlubit: v roce 2002 se ekonomika propadla “pouze” o -10,2 % HDP (nikoliv o 15 %, jak se předpokládalo). Hlavní pozitivní ekonomickou veličinou konce roku 2002 je očekávání. Některá odvětví (především v zemědělství) se již vzdalují ode dna, jiná odvětví se propadají i nadále (automobilová výroba o -38%). 2.5 Nezaměstnanost dle posledních údajů dosahuje 19%, což by znamenalo podstatný pokles. Tento údaj však neobráží skutečný nárůst pracovních příležitostí. Je pouze obrazem zkreslující použité metodiky. Mezi nezaměstnané nejsou započítávány 2 miliony nepracujících osob, které pobírají státní podporu ve výši 150,- arg.

pesos měsíčně v rámci tzv. “Plan trabajar”. 2.6 Devizové rezervy stouply z 9 na 10,5 mld USD. Rovněž klesl zahraniční dluh, a to na 134 mld.USD. Jednoznačným tahounem mírného zlepšení je zemědělství. Díky ziskům z agrárního exportu (ty se znásobily po devalvaci argentinského pesa na začátku roku 2002) a zastavení importu dosáhl přebytek obchodní bilance v roce 2002 dle předběžných výsledků 16,36 mld.USD.
Ekonomické a společenské klima koncem roku 2002 dává naději, že argentinská ekonomická krize (trvající pátým rokem) již dosáhla svého maxima. To, že žádné strukturální změny nebyly realizovány a není tedy reálný důvod k dlouhodobému zvratu ekonomických poměrů, by naznačovalo, že jde o falešné naděje. Argentina je však zemí s takovým ekonomickým potenciálem (zemědělství, přírodní zdroje apod.), který by mohl (stejně jako tomu bylo během devadesátých let) udržet zemi ve zdánlivé ekonomické prosperitě zase po několik let, aniž by tyto změny byly provedeny. 2.7 Výhled na rok 2003 je tedy poměrně optimistický: očekává se 2,5% přírůstek HDP, růst průmyslové výroby o 17,9%, přičemž nejrychlejší přírůstek je očekáván ve stavebnictví (36%), které bylo jedním z oborů nejvíce zasažených krizí. Hlavními hráči ekonomiky mají být sektory, které nejsou závislé na dovozu: textilní průmysl, papírenský a strojírenský. Velký rozvoj by měla zažít turistika. Nadále se budou rozvíjet obory s exportními možnostmi: výroba olejů, mouky, kaučuku, masný a chladírenský průmysl. Přílišná očekávání však mohou ztlumit některé vnitřní a vnější faktory: výsledek voleb (určí, zda se argentinská ekonomika otevře světu či zda se prohloubí některé problémy - jeden z prezidentských kandidátů dokonce požaduje redolarizaci ekonomiky, důležitý bude i způsob řešení zahraničního dluhu). Rozhodujícím obdobím pro další směřování argentinské ekonomiky je tedy červen 2003, kdy nastoupí nová vláda.


3. Zahraniční obchod Argentiny

3.1 Zahraniční obchod

Celkový argentinský vývoz v roce 2002 dosáhl 25,34 mld.USD a při dovozu ve výši 8,99 mld USD vytvořil aktivní saldo obchodní bilance ve výši 16,35 mld. USD. Dovoz poklesl (o 55%), což bylo způsobeno ochranářskými opatřeními argentinské vlády. Exportní expanze první poloviny roku vyplynula z devalvační výhody, která však koncem roku zmizela mimořádným zvyšováním prodejních cen argentinského zboží.

3.2 Teritoriální struktura
Hlavním obchodním vývozním partnerem Argentiny jsou země Mercosuru (20%), především Brazílie (18% z celkového vývozu) a Chile (12%), dále NAFTA (14%), v roce 2002 mírně vzrostl obchod s EU (20%). Země CEFTA nehrají v zahraničním obchodě Argentiny žádnou významnou roli. Do zemí Mercosuru směřuje 28% argentinského vývozu (především do Brazílie -v roce 2002 za 4,75 mld.USD), do EU 17%, do zemí NAFTA 14%.
Pokud jde o teritoriální strukturu dovozu - ze zemí Mercosuru bylo v roce 2002 dovezeno 32% zboží (především z Brazílie - za 2,35 mld.USD), dovoz z EU zůstal na stejné úrovni - 23%, rovněž tak ze zemí NAFTA -22%. 3.3 Komoditní struktura

a) argentinský export
stojí na vývozu zemědělských produktů, které v roce 2002 tvořily 32% celkového exportu. Jejich hlavním odběratelem je EU. V roce 2002 odebrala 21% veškerého zemědělského vývozu Argentiny. Na druhém místě jsou země východní Asie (20% exportovaných zemědělských produktů) a teprve na třetím místě jsou země Mercosuru (15%). Především poklesl argentinský export zemědělských výrobků do Brazílie (mléčné výrobky o 56%, tuky a rostlinné oleje o 43% a obilí o 14%). Zemědělské produkty vyprodukovaly v roce 2002 v exportu 13,3 mld USD (51% vývozu). Jsou to především soja, kukuřice, bavlna, obilí, olejniny, med, maso. Epidemii slintavky a kulhavky se podařilo zlikvidovat a od března 2002 se postupně znovu otevíraly trhy argentinskému hovězímu masu. Výrazně stoupl i export mořských i sladkovodních ryb a plodů moře - v roce 2002 dosáhl hodnoty 367 mil.USD (275 tisíc t- především do Španělska, SRN, Brazílie a USA), což je 21% nárůst oproti roku 2001. Významnou vývozní položkou je také med, jehož export dosáhl v roce rekordních 114 mil. USD (jeho největšími příjemci jsou SRN a ostatní země EU, Kanada, Japonsko a Austrálie).Perspektivní exportní komoditou je víno.

Významnou vývozní položkou jsou suroviny, které se v r.2002 na celkovém exportu podílely 38%, z čehož 17% činí ropa a zemní plyn, dále je to např. dřevo - především tvrdé quebracho. Vývoz zemního plynu od r. 2000 převyšuje vývoz ropy, který byl po mnoho let jednou z nosných položek argentinského exportu.
Podíl průmyslových výrobků na vývozu činil v roce 2002 asi 30%, mnohé průmyslové podniky však v letech 2001 a 2002 své brány uzavřely (velká část automobilového a textilního průmyslu).

Komoditní struktura argentinského vývozu v roce 2002 - v mld.USD:
Suroviny (vč.zem. polotovarů) 5,26
Zemědělské výrobky 8,13
Průmyslové zboží 7,60
Pohonné hmoty a energie 4,35
Celkem 25,34

b) argentinský import
Od konce roku 2001 a téměř do konce roku 2002 argentinský dovoz postupně klesal.

Tato situace se projevila v celoročních výsledcích poklesem importu o - 56% v r.2002 (8,9 mld. USD oproti 20,3 USD v roce 2001).
V průběhu let 2001 a 2002 vláda přijala vláda několik protekcionistických opatření, která pokles způsobila. Nejtvrdším zásahem pro import byla devalvace argentinského pesa, díky níž se dovozní zboží stalo nedostupným. Kromě toho bez ohledu na partnery v Mercosuru zvýšila Argentina dovozní cla na zboží z tzv. extrazóny (tedy mimo Mercosur) na 35% (až na výjimky jako např. některé zemědělské stroje - např. traktory). Dovozní ceny se tak dále zvýšily více než o třetinu. Této situace už nedokáže už využít ani Čína, která ještě nedávno svými výrobky zaplňovala mezeru po kvalitnějším zboží z jiných zemí. Komoditní struktura argentinského dovozu v roce 2002 - v mld.USD:
Polotovary 4,37
Průmyslové a spotřební zboží 3,96
Pohonné hmoty a energie 0,48
Osobní automobily 0,18
Celkem 8,99


4. Bilaterální vztahy

Bilaterální ekonomické vztahy

Smluvní základna
Bilaterální vztahy České republiky a Argentiny v ekonomické oblasti upravuje Dohoda o obchodní a ekonomické spolupráci, která vstoupila v platnost 17.7.2001 a Dohoda o ochraně a podpoře investic. I nadále platí Dohoda o spolupráci na úseku veterinárním z roku 1988.V souvislosti se vstupem ČR do EU dojde ke změně v bilaterální smluvní základně.
Vzájemná obchodní výměna
Už výsledky bilaterálního obchodu za rok 2001 naznačovaly novou tendenci - jak neobvyklou komoditní strukturou, tak výší našeho dovozu, který byl čtyřikrát vyšší než vývoz a tato tendence přetrvala i v roce 2002. V roce 2001, kdy dovoz dosáhl 34 mil.USD a vývoz 10 mil. USD, poprvé vzájemný obchod ovlivnil nový faktor, který ovlivnil i obchod v ostatních zemích našeho regionu: mimořádně vzrostly dovozy nadnárodních řetězců se sídlem v ČR a dovozy podniků ve vlastnictví zahraničních subjektů. Překvapivě tedy např. vzrostl dovoz autodílů pro český automobilový průmysl (Volkswagen Argentina dodává Škodě). Mnohdy jde o výrobky, které vyrábějí i naše podniky. Tento faktor ovlivňoval český dovoz i v roce 2002. Obchodní výměna v letech 1994 - 2002 (v mil.

USD)

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Český vývoz 16,5 12,3 16,34 13,84 17,00 11,24 10,55 10,01 6,72
Český dovoz 19,8 10,5 16,11 25,03 16,08 19,42 10,35 34,91 32,10
Obrat 36,3 22,8 32,45 38,87 33,08 30,66 20,90 44,92 38,82
Saldo - 3,3 1,8 0,23 -11,19 0,92 -8,17 +0,20 -24,90 -25,38
Pramen: Statistiky MPO ČR


Argentinské statistiky, které sledují vývoz a dovoz podle původu zboží, vykazují odlišné, až dvojnásobně vyšší údaje, neboť zahrnují i reexporty. Často jde o zboží, které naše hranice překročilo již před několika lety. To se týká například ocelářských výrobků.
Komoditní struktura českého vývozu a dovozu
Hlavními položkami českého vývozu v roce 2002 byly elektromotory (21%), ložiska (11%), chemikálie (12%), autodíly (6%), papírové pleny (4%). Ostatní - dříve tradiční - položky jako trubky, pneumatiky, sklo, součástky k motocyklům, textilní stroje, dětské pleny a zbraně poklesly v roce 2002 na minimum, a to v souvislosti s celkovým propadem argentinské ekonomiky, která vzhledem k omezeným zdrojům zredukovala dovoz na zboží nejnutnější potřeby a na součástky nezbytně nutné k udržení chodu dosud fungujících výrobních podniků.
Mezi hlavní české dovozní položky v roce 2002 patřil hliník a jeho slitiny (23%), krmivo pro dobytek (17), rychlostní skříně k nákladním automobilům (15%), ryby a mořské plody (9%), ořechy a ovoce (9%), chemické výrobky (organické), vlna, chlupy (pro kloboukářský průmysl), dále maso, surové kůže, cukrovinky, bavlna, soja, zelenina, med, víno, tanin.