Geografické aspekty rozvojových území Ásie, Afriky, Latinskej Ameriky

Státy Latinské Ameriky, jihozápadní a jihovýchodní Asie a Afriky se řadí do tzv. skupiny zemí třetího světa, jsou to tzv. rozvojové země – málo ekonomicky vyspělé. Důvodem jsou hospodářské a přírodní podmínky, svůj podíl na tom mají také vyspělé státy, které je v minulosti kolonizovaly.
Rozvojové země dělíme podle hospodářské a kulturní vyspělosti na čtyři skupiny:

1. Nově industrializované země (zprůmyslněné)
Jejich hospodářská úroveň se blíží úrovni průmyslových zemí. Jsou to asijští tygři, Mexiko, Argentina, Venezuela, Chile, Brazílie, Kypr a Turecko.

2. Země bohaté na přírodní zdroje („ropné země“)
Téměř celé hospodářství je závislé na těžbě nerostných surovin – Nová Kaledonie, popř. na cestovním ruchu – Francouzská Polynésie, Bahamy.

3. Země s převahou zemědělské výroby (ale také s úspěšně se rozvíjejícím se průmyslem)
Je to nejpočetnější skupina, patří sem země s nízkou životní úrovní – Čína, Indie, Pákistán, Írán, Indonésie, Severní Korea, Maroko, státy střední a tropické Afriky, latinskoamerické země.

4. Nejzaostalejší země světa (cca 40)
Velmi zaostalé, s primitivním zemědělstvím, slabě se rozvíjejícím průmyslem a nízkou životní úrovní – Afghánistán, Bangladéš, Barma, Kambodža, státy afrického Sahelu.



Základní přírodní charakteristiky:

Latinská Amerika

Poloha:
Oblast latinské Ameriky se rozkládá na západní polokouli mezi 35º s. a 56º j.d. Zaujímá jihozápadní část severoamerické pevniny a celou oblast Střední Ameriky včetně ostrovů a také celou pevninu Jižní Ameriky. Táhne se poledníkovým směrem v délce cca 10 000km. Na západě ji obklopuje Tichý oceán, na východě Mexický záliv, Karibské moře a Atlantský oceán. Celková rozloha činí 23 600 00km2.

Přírodní poměry:
Největším pohořím oblasti jsou Kordillery (Aconcagua 6959 m) táhnoucí se přes celou Severní a Střední Ameriku, v Jižní Americe se nazývají Andy. Nejnižší místo – proláklina Salinas Grandos ( -40 m). Největší řekou je Amazonka (délka toku 7025 km, rozloha povodí 7 050 000 km2, průtok u ústí 210 000 m3/s, má rovníkový režim). Jezer je zde málo, např. Maracaibo ( 14 343 km2), Titicaca (6900km2). Nejznámější nížiny jsou Orinocká, Amazonská, La Platská – obilnice. Většina Latinské Ameriky leží v tropickém pásu, v La Platské nížině začínají subtropy, v Patagonii mírný pás.



Afrika

Poloha:
Africký kontinent se rozkládá převážně na jižní polokouli mezi Atlantským a Indickým oceánem.

Nejsevernější bod je Bílý mys v Tunisku, nejjižnějším bodem je střelkový mys v JAR, nejzápadnější Zelený mys v Senegalu a nejvýchodnější mys Hafún v Somálsku.
Celková rozloha činí 30 329 069km2 (3. největší kontinent)

Přírodní poměry
Nejvyšším bodem Afriky je vrchol Uhuru (5895m, v masivu Kilimandžáro), nejjižnějším bodem je proláklina Assalaků (-173m). Nejvodnatější řekou je Kongo ( 4 835 km rovníkový režim), velmi důležitý je Nil ( 6 671km, v severovýchodní části kontinentu). Největší počet jezer se nachází podél Rift Halley – Ukerewe ( Viktoriino, 68 500 km2), Tanganika (32 893km2), Malwi (30 800 km2).
Podnebí větší části Afriky je tropické, pouze na jihu a severu jsou subtropy. Kolem rovníku se rozkládá pás vlhkého tropického lesa, který směrem k severu a jihu přechází v savany, stepi a nakonec v pouště.

Asie

JZ- Malá Asie, Arabský poloostrov
J- poloostrov Přední Indie, + ostrov Cejlon
JV – poloostrov Zadní Indie + Velké a Malé Sundy

Poloha
Je to největší kontinent světa a leží na Euroasijské litosférické desce. Téměř celý kontinent se rozkládá na severní polokouli, pouze část Indonésie se nachází na jih od rovníku. Společně s Evropou tvoří jednu souvislou pevninu – eurasii. Rozloha je 44 413 000km2.

Přírodní poměry
Povrch Asie je velmi nerovnoměrný. Na severu se rozkládají velké nížiny, ve středu rozsáhlé náhorní plošiny a pouště, na jich od nich se táhne nejmohutnější horská soustava na světě tvořená pohořími: Kavkaz, Elbruz, Hindúkuš, Pamír, Ťan Šan, Karákoram a Himaláj (Mt. Everest 8848 m).
Podnebí rozvojových zemí Asie je tropické a subtropické. Severní část poloostrova přední Indie je značně ovlivněna letními monzuny. Nachází se zde místo s největším úhrnem srážek na světě – Indoganžská nížina (Asám) 11 013 mm. Naopak na Arabském poloostrovně se nachází jedno z nejteplejších míst na světě – poušť Azízia ( +58ºC).
Důležitými toky jsou Mekong, Brahmaputra, Indus a Ganga. V oblasti Himalájí se nachází mnoho jezer ledovcového původu.









Hospodářství:

Latinská Amerika

Země Latinské Ameriky patří ke skupině rozvojových zemí, pro něž je charakteristická závislost na zahraničním kapitálu, především na severoamerickém. V těchto státech je průmysl rozvinut jen velmi málo a zemědělství je monokulturní. Avšak v porovnání s ostatními rozvojovými zeměmi stojí úrovní rozvoje průmyslu nejvýše.

Latinská Amerika disponuje dostatečnými zásobami nerostných surovin i energetických zdrojů.

Podíl na světových zásobách:
26% bauxit
16% cín – Bolívie
33% měď – Chile
20% železná ruda – Venezuela, Brazílie
9% nikl
7% olovo
antimon – Bolívie
ropa – Venezuela, Ekvádor
stříbro, zlato – Kolumbie
většina průmyslu je zaměřena na zpracování těchto surovin, především průmysl chemický (Venezuela, Ekvádor – zpracování ropy), dřevozpracující (Brazílie, Guayana – tvrdá dřeva)

Zemědělství
V Latinské Americe se nachází asi 575 mil. ha zemědělské půdy. Jsou to převážně pastviny, vinice, pole a sady. Z toho je však využíváno pouze 30%. Velké množství této půdy vlastní buď latifundisté nebo zahraniční monopoly. Nejdůležitější plodinou je káva – Brazílie, Nikaragua, Kolumbie. Z dalších exportních plodin: banány, kakaové boby, obilniny, citrusy, technické plodiny – tabák, sisál, bavlna. Hlavní obilnice se nachází v La Platské nížině a v JV Brazílii – hlavně kukuřice a pšenice. Chová se hovězí dobytek. Roste zde také vzácné dřevo.

Ekonomika:
V posledních letech dochází k dolarizaci Latinské Ameriky – zavedení jednotné měny v Evropské měnové unii bylo jedním z impulsů pro snížení poštu národních měn a jejich nahrazení dolarem i v L. Am. – tento krok zvažuje Argentina, Mexiko, El Salvador. Bolívie, Peru a Uruguay. Výhody – stabilní měna zvyšuje prestiž země, nevýhodou je závislost na americké centrální bance FED. Nevyspělejší zemí L. Am je Argentina.

Nejstaršími obyvateli byli Indiáni, kteří do této oblasti přišli v několika migračních vlnách z Asie. Od roku 1492, kdy Kolumbus objevil Ameriku, začalo období evropské kolonizace. Většinu území zabrali Španělé a Portugalci, na ostrovech se usídlily tehdejší světové mocnosti – Francie, Nizozemí, Anglie. Sídlily zde také kmeny Inků, Aztéků a Mayů. V roce 1959 vznikla socialistická Kuba (v čele stále Fidel Castro).
Kolonizované státy:
Portugalsko – Brazílie
Francie –Haiti
Nizozemí – Surinam
Anglie – Guayana
Státy latinské Ameriky mluví jazyky, které mají základ v latině. Nejosídlenějšími oblastmi jsou pobřeží Tichého a Atlantského oceánu.
Afrika

Nesmírné přírodní bohatství, z velké části ještě nevyužité. Byla to surovinová základna pro evropské země.
Oblasti nerostných surovin:
1. Ropa – Lybie, Alžírsko, Nigerie
2. Fosfáty, železná ruda, mangan – státy Magribu
3. Železná ruda, bauxit, zlato, diamanty, mangan – Gabun, JAR
4. Měď, zinek, olovo, kobalt, uran, diamanty, černé uhlí – Copper Belt
5. Zlato, měď, chrom, mangan, železná ruda, uran, diamanty –důl Kimberly
6. Ropa, mangan, uran – východ Guinejského zálivu


Zemědělství:
V zemědělství pracuje cca 80% obyvatelstva.

Jsou zde dvě formy hospodaření:
- Primitivní = zemědělství pro vlastní potřebu, málo výrobní (naturální, samozásobitelství)
- Vyspělé plantážní zemědělství – monokultury – 1 plodina (hlavně na export)

Východní Afrika – žďárové zemědělství, převládá rostlinná výroba, v této oblasti jsou velké problémy se suchem a sarančaty (V Afrika), pravidelné povodně při povodí Nilu – eroze půdy
Severní Afrika – pěstují se hlavně olivy, víno, citrusy, zelenina, bavlna, korek, tráva halfa
Západní a střední Afrika – Ghana – kakao, cca 66,5% světové sklizně zéto plodiny
- Pobřeží slonoviny – káva
- Mali – palmový olej
- Senegal – podzemnice olejná
Rovníková Afrika – banány, kaučuk, důležitá je těžba dřeva
Zanzibar – vanilka, hřebíček koření

Živočišná výroba:
V severní části se chovají zejména:
- Persiánské ovce – Namibie
- Drůbež
- Velbloudi a kozy – Sahara
- Rybolov – Maroko
- Nechovají se prasata – kvůli islámu
V jižní části:
- Zvěř - Keňa, národní parky
- Rybolov – Kongo (Zair)
Ekonomika:
Afrika je nejhladovější kontinent světa, její hlad stoupá každoročně, dnes hladoví cca 150 mil. Afričanů. Důvodem je špatný hospodářský systém – pozůstatek kolonialismu. Kolonisté rozvíjeli těžbu surovin a pěstování monokultur, tím pádem zde chybí zpracovatelský průmysl. Těžký a spotřební průmysl se rozvíjel jen v místech naleziště, přístavech a v hlavním městě. Kolonie byly surovinovými zdroji, odbytištěm výrobků a místy s levnou pracovní silou. Nové dějiny afrických států se začaly psát v 60. letech, kdy dostalo mnoho zemí nezávislost na kolonizátorských státech, většinou v roce 1960 (Somálsko, Středoafrický rep., Zair, Niger, Čad, Mauritánie, Mali, Senegal, Cote D´Ivoire, Burkina, Togo, Benin, Nigérie, Gabon, Kongo, Madagaskar), zbytek většinou mezi lety 1960 – 1980.
Severní Afrika – rok 1999 je pro tuto část velmi důležitý (Alžírsko, Maroko, Lybie, Tunisko), je to rok politických změn a změn v postoji k okolnímu světu (konec izolace), zintensivnil se také boj s islámským fundamentalismem, demokratizace země, uvolnění politického napětí – např. Lybie vydala soudnímu tribunálu v Haagu 2 atentátníky na letadlo Panam z r. 1988 (u skotského Lockerbie).
JAR – nový prezident Thabo Mbeki má nyní nejvíce práce s rozvojem zaostalých částí země. Pro zlepšení chybí kvalifikovaná pracovní síla. Je nástupcem prezidenta Nelsona Mandeli.


Asie

Rozvojová část Asie má bohaté přírodní zdroje, hlavně energetické. Jsou zde rozsáhlá naleziště:

- Železné rudy – Indie, Filipíny
- Cínu – Malajsie, Indonésie
- Mangan – Indie
- Wolfram – JV Čína, Barma
- Chrom – Írán, Indie
- Antimon – JV Čína
- Bauxit – Malajsie
- Polymetalurgické rudy –Írán, Indie Barma JV Čína
- Ropa, zemní plyn – Kuvajt, Irák, Írán

Jsou dnes hlavní surovinovou základnou pro:
- Japonsko – JV Asie – barevné kovy (Západní Indie), ropa, zemní plyn
- USA a Evropu – JZ Asie – ropa


Zemědělství:
Velká rozdílnost přírodních podmínek, velikost území, atd. způsobují různé typy zemědělství:
JZ Asie – kočovné zemědělství, chov velbloudů, koz, ovcí, málo rostlinné výroby.
J a JV Asie – malorolníci, mají vlastní terasovitá políčka – pěstování rýže (hlavní exportní surovina, max. využití půdy, několik úrod rýže do roka, Barma, Thajsko – 1.

místo na světě ve vývozu, Asám, Bengálsko – 2.místo, jedna ze čtyř světových obilnic.
Mezopotámie – bavlník, cukrová řepa, ovoce, pšenice, kukuřice, chov dobytka, velbloudů, na jihu se pěstuje rýže.




Dále se v Asii pěstuje:
- Pšenice, cukrová třtina, jutovník, podzemnice olejná
- Kaučukovník – Malajsie, Thajsko
- Cukrová třtina – Barma
- Rybolov – na celém území (spec. Kuro-šio/Oja-šio)
- těžba dřeva

Živočišná výroba:
- Skot – Indie, Čína
- Ovce – Čína
- Používání slonů ke stavbě a dopravě – hlavně v Indii
- Chov buvolů – tažná zvířata na rýžových polích
- Rybolov – viz výše
- Želvy – Indonésie
- Mořské houby – Filipíny, Borneo
- Perlorodky – Indonésie

Ekonomika:
Asie je nejrychleji se rozvíjející kontinent, předpokládá se, že v nejbližších letech bude hospodářství Dálného Východu a Číny představovat největší ekonomický potenciál světa. V posledních 13 letech bylo tempo jejich růstu (HDP) skoro 2,5x větší než světové ekonomiky. Asie není jednolitá, prameny rozdílů jsou různé:
1. Historická tradice
2. Náboženství
3. Žebříček hodnot
4. Politické a sociální podmínky

Po druhé světové válce byla Asie (s výjimkou Japonska) zaostalým světadílem – vysoká natalita, pravidelný hladomor, vysoká úmrtnost, politické a sociální experimenty. Vyspělost a zaostalost asijských zemí se vysvětluje ekonomickými důvody, vliv na hospodářský rozvoj mají faktory kulturní, sociální i politické. Jejich kombinace rozhodují o úspěchu a neúspěchu. Na asijském kontinentu můžeme vyčlenit 3 skupiny států:

1. Japonsko + malí tygři (draci)
- Jižní Korea, Hongkong (od 1997 navrácen Číně), Tchaj-wan, Singapur, Thajsko, Malajsie
- Společné znaky: tzv. rýžová kultura, shodná politika státu, otevření se světu, levná pracovní síla (neplatí u Japonska – drahá pracovní síla – využívá malé tygry)
- Singapur – svým průmyslovým rozvojem se zařadil na přední místa ve světě
- Malajsie – stát s velmi rozvinutým elektronickým průmyslem, silně orientován na export

2. Indie, Srí Lanka
- Na rozdíl od první skupiny zde byly přejaty v první fázi samostatnosti demokratické instituce (pestré etnické struktury, vysoká natalita)

3. Země opírající se o islámský fundamentalismus
- Velká export ropy, v 70. letech velké příjmy z ropy – hospodářská destabilizace
- Důvody: neschopnost využití příjmů pro dlouhodobý růst, antimodernizační státní a společenský systém založený na náboženství, rivalita v boji o regionální vrchní postavení


Rasismus
1. JAR – existoval zde až do prvních svobodných všestranných voleb – rasová segregace = oddělené žití lidí různých ras – bantustany (soustředění černochů) – vyčleněná území, obvykle hospodářsky méně významná, z nichž se mohli jejich obyvatelé vzdalovat jen na propustku
2. USA – černoši – běloši – Los Angeles
- běloši – portorikánci - JV USA
3.

Německo – nacismus – Židé





Integrační seskupení rozvojových zemí

AFTA - zatím neexistující americká zóna volného obchodu, od Aljašky po Ohňovou zemi, od 2005

MERCOSUR - jihoamerický společný trh, založen 1991, je zde zaveden volný pohyb zboží a pracovních sil a sladěna hospodářská politika členských zemí. Od 1.1. 1995 vznikají státy celní unie

CACM - středoamerický společný trh, sídlo v Guatemale

CARICOM - Karibské společenství, 13 států v karibské oblasti, koordinace zahraničního obchodu, omezuje vliv zahraničních monopolů v členských zemích

APEC - asijsko-pacifické hospodářské společenství, od 1989 (školství, lékařství, těžba ropy,…)

ASEAN - sdružení států JV Asie, patří sem i draci

Africká banka rozvoje - soustřeďuje 50 členů, založena 1966

ECO - islámská organizace pro hospodářskou spolupráci

Arabský měnový fond - řeší finanční otázky 21 arabských zemní

Liga arabských států - obsahuje 21 států včetně OOP – organizace pro osvobození Palestiny















Rozdělení zemí podle stupně hospodářského rozvoje

Státy světa můžeme rozdělit do 5 hlavních skupin:

1. Skupina: hospodářky nejvyspělejší státy:
Nacházejí se v postindustriální fázi rozvoje společnosti s vysokým podílem ekonomicky aktivních obyvatel ve službách. Tyto státy mají největší objem průmyslové produkce na 1 obyvatele, několikanásobně vyšší průměr HNP na 1 obyvatele než je světový průměr, … Patří sem Kanada, USA státy západní Evropy, Japonsko, Izrael a JAR.

Pozn.: velmi blízko byla také Argentina (až do roku 2002 – hospodářský krach), malí tygři, ti se specializují zejména na produkci surovin a vývoz. Většinou však rozvíjí navíc některé odvětví zpracovatelského průmyslu. Největší národní důchod na obyvatele mají malé státy vyvážející ropu – Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Katar, Lybie. V dnešní době je ale mnohem výhodnější zpracování ropy než její vývoz.

2. Skupina: státy bývalého socialistického tábora
Donedávna s centrálně plánovanou ekonomikou, pod nadvládou jedné strany a komunismu
a. Postsocialistické státy – ČR, SR, Polsko, Maďarko, Bulharsko, Jugoslávie. Hospodářsky nejvyspělejší státy této skupiny, usilují o přestavbu hospodářského systému na tržní a o přechod od fáze industriální k postindustriální.
b. Státy s trvajícím systémem centrální plánování – Rumunsko, Albánie, rozvinutý průmysl, průměrná úroveň společnosti, státy průmyslově zemědělské.
c. Mimoevropské státy – Čína, Mongolsko, Vietnam, KLDR, Kuba, na tvorbě HNP se podílí zemědělství dominantně, společnost se nachází na úrovni silné industrializace.

3.Skupina: třetí svět – zahrnuje často státy s nejvyšším HNP na obyvatele.
Hospodářský rozvoj zajišťují zpravidla příjmy z těžby a prodeje nerostného bohatství a pokročilá industrializace.

Patří sem některé sáty OPEC – Alžírsko, Gabon, Indonésie, Irák, Írán, Kuvajt, Katar, Lybie, Nigerie, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Venezuela.

4. Skupina: čtvrtý svět – Egypt, Súdán, Indie, Pákistán, Ecuador, Paraguay,… země se započatým procesem industrializace, ale stále s převahou tradičního hospodářství založeném na zemědělstvím.

5. Skupina: pátý svět – Čad, Etiopie, Somálsko, Afghánistán, Bangladéš, Nepál, země sahelu,…, státy bez výraznějších změn tradičního hospodářství, problémy hladu, nemocnosti, úmrtnosti, politické i národnostní boje, nejnižší HDP (cca 300$) velké procento negramotných.