Veškeré objekty se tu pohybují podle tzv. zákonů nebeské mechaniky.


Planety sluneční soustavy tvoří dvě skupiny:
- Terestrické planety (planety zemského typu): Merkur, Venuše, Země, Mars. Jedná se o planety stejného složení a srovnatelných rozměrů.
- Velké planety: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pravděpodobně pevným jádrem. Kolem všech velkých planet jsou tzv. prstence tvořené meteorickým prachem a balvany.
Poslední planeta Pluto nepatří do žádné z obou skupin.

- Měsíc je přirozená družice Země. Poloměr má 3x menší. Je to dosud jediné vesmírné těleso, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong s Aldrinem – 20.7.1969).
1959 – 1. sonda na měsíci



Historické názory na Zemi a její postavení ve vesmíru:
Prvotní představy lidí o Zemi byly různé. Staří Indové tvrdili, že Zemi nesou na hřbetech 4 sloni, Řekové si mysleli, že ji drží na ramenech obr Atlas. Staří Egypťané se domnívali, že Země je ležící bůh, kterému z těla vyrůstají stromy a jiné rostliny. Oblohu považovali za obrovskou bohyni ležící nad ním a hvězdy za klenoty na jejím oděvu. Lidé po dlouhé věky věřili, že Země je plochá a že námořníci by mohli na jejím konci doplout do chřtánu oblud. Někteří byli přesvědčeni, že kdyby chtěli obeplout svět, museli by projet místem, kde moře vře a země hoří. Až později bylo dokázáno, že země je kulatá. V 16. stol. dokázal Koperník, že středem sluneční soustavy je Slunce. Důkaz o kulatosti Země podal Portugalec Fernando Magalhaes (1519-1522), když vykonal první cestu kolem světa. Další důkazy potom podávali astrologové, datuje se to po objevení dalekohledu, kdy pozorováním jiných planet podobných Zemi usoudilo, že Země má tvar koule.
Postavení země ve vesmíru:
- Geocentrická teorie (ve středověku ji prosazovala církev) - středem vesmíru je země a kolem obíhají všechny planety i Slunce.
- Heliocentrická teorie (v 16.stol. zveřejnil Mikuláš Koperník) - středem vesmíru je Slunce a kolem něj obíhají všechny planety.
Studiem hvězd se zabývali: Mikuláš Koperník, Galileo Galilei, Giordano Bruno, Isaac Newton a další…

Tvar a rozměry Země
Působením odstředivé síly, vznikající otáčením Země kolem zemské osy došlo v oblasti pólů ke zploštění. V rovníkové oblasti se naopak nahromadil přebytek hmoty. Těleso, které ve fyzikálním slova smyslu nejlépe vystihuje tvar a velikost Země se nazývá geoid. Je to těleso omezené střední hladinou světového oceánu probíhající smyšleně i pod kontinenty, je však matematicky nedefinovatelné.