časových mezipásem, ale je tam vždy uvedeno, o kolik se liší oproti světovému času (Indie, Irán, Afganistan…).













Slapové jevy
Periodické deformace tvarů zemského tělesa se označují pojmem slapové jevy. Jsou vyvolány jednak gravitačním působením Měsíce a Slunce a také odstředivou silou, která vzniká pohybem Země kolem společného těžiště gravitačně spjaté soustavy Země – Měsíc (společné těžiště tzv. barycentrum leží asi 1 700 km pod povrchem Země). Vlivem těchto sil dochází v některých částech zemského tělesa ke zdvihu a hromadění hmot. Země a v jiných částech k jejich poklesu a úbytku (příliv a odliv). Podle prostředí rozlišujeme slapy:
- mořské – dmutí
- slapy zemské kůry
- slapy atmosféry
Nejlépe pozorovatelné jsou slapy mořské.

Měsíc nemá svůj vlastní zdroj světelného záření, odráží záření Slunce. Měsíc obíhá kolem Země, vznikají čtyři fáze:
- nov - novoluní - Měsíc je v konjukci (tj. mezi Zemí a Sluncem), o půlnoci je na severu, není vidět.
- 1. čtvrť - Měsíc dorůstá (má tvar "D"), o půlnoci je na západě, vidět je půlka přivrácené strany.
- úplněk - Měsíc je v opozici, o půlnoci je na jihu, viditelná je celá přivrácená strana
- 4. čtvrť - Měsíc couvá (tvar "C"), o půlnoci je na východě, vidět je půlka přivrácené strany.
Vzhledem k tomu, že doba jednoho otočení měsíce kolem své osy je stejná jako doba oběhu kolem Země , je k nám přivrácena stále stejná strana Měsíce. Doba jedné otočky je 29 dní a 5 hodin. Geografický vliv měsíce se projevuje deformací Země = slapové jevy







K přílivu dochází na přivrácené straně Země a na odvrácené straně – na straně přivrácené k Měsíci převládá přitažlivá síla Měsíce nad odstředivou silou soustavy Země - Měsíc a příliv na straně odvrácené od Měsíce se vysvětluje převahou odstředivé síly.










Příliv a odliv se pravidelně střídají při každé kulminace Měsíce. Příliv se opakuje vždy po 12 hodinách 25 min. je to tzv. půldenní přiliv , který každý následující den vrcholí o 50 min. později. Doba, kdy se Země otočí vůči Měsíci o 360º se nazývá lunární den – 24hod. 50min. Jestliže se Země, Měsíc a Slunce nacházejí v jedné rovině kolmé k ekliptice (Měsíc v úplňku nebo v novu), pak se následné síly působením Měsíce a Slunce sčítají a nastává největší tzv. skočný příliv.
Jestliže spojnice Země s Měsícem a spojnice Země se Sluncem svírají pravý úhel, potom se výsledné síly působením Měsíce a Slunce vzájemně odečítají a nastává tzv.