K nejvýznamnějším vrcholům pohoří patří Plechý (nejvyšší hora české strany Šumavy - 1 378 metrů nad mořem), Třístoličník, Smrčina (1 337 metrů), Knížecí Stolec (1 225 metrů), Boubín (1 361 metrů) či Špičák (1 221 metrů). Atraktivní jsou pozůstatky činnosti ledovců v podobě skalních útvarů, kamenných moří, ledovcových jezer, které jsou jedinými úkazy tohoto typu v České republice. Vodní toky Šumavy jsou v horních tocích dosud minimálně znečištěny, díky čemuž je Šumava jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu vydry říční v České republice. Vzácností je rovněž výskyt perlorodky říční, která patří mezi kriticky ohrožené živočišné druhy. Ze vzácnějších druhů vodních živočichů, které se rovněž řadí mezi kriticky ohrožené, je možné jmenovat ještě mihuli potoční, raka kamenáče či raka říčního. Na území Šumavy se nachází velký počet pramenů vodních toků, z nichž jsou nejvýznamnější řeky Vltava, Vydra a Křemelná tvořící na soutoku řeku Otavu,dále Volyňka a Blanice. Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena rulami a svory.

Je to lesnaté pohoří s rozsáhlými náhorními plochami - pláněmi s pomístně vystupujícími vrcholy a hlubokými údolími (údolí Křemelné, údolí Vydry). Činností ledovců v době ledové vznikla ledovcová jezera a kary. Na české straně je pět těchto jezer, z nichž dvě největší - Černé a Čertovo jsou v Chráněné krajinné oblasti Šumavy v Královském hvozdu a další Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka na území NP. Na bavorské straně se pak nacházejí tři - pod Velkým Javorem Velké a Malé javorské jezero a pod Roklanem Roklanské jezero. Všechna tato jezera jsou pro návštěvníky přístupná a jsou hojně navštěvovaná.

Dále jsou pro Šumavu charakteristické náhorní roviny - pláně. Nacházejí se v nadmořské výšce od 800 m (Kochánovské pláně) po 1250 m (Modravské pláně). Na těchto šumavských pláních se nacházejí nejcennější území - rašeliniště vrchovištního typu, kterým se říká slatě. Na některých z nich jsou zachovalá rašelinná jezírka. Pro veřejnost je přístupná Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy a Chalupská slať u Svinné Lady. Největší komplex slatí na Šumavě - Modravské slatě o rozloze 3615 ha jsou zatím pro veřejnost nepřístupné, protože se jedná o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. V údolí Vltavy, jižně od Volar, se rozkládá největší údolní rašeliniště - Mrtvý luh v nadmořské výšce 740 m.

CHKO Šumava byla vyhlášena v Prosinci roku 1963. Tehdy měla rozlohu 1630 a patřila mezi největší chráněná území v tehdejší ČSSR, ale po vyhlášení Národního parku Šumava se území CHKOŠ zmenšilo na 1003 .Její území sahá od Nýrska po Frymburk.