Šumava

Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991. Jeho rozloha činí 69 030 ha a je největším národním parkem nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. Rozkládá se podél státní hranice s Německem a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u Lipenské přehradní nádrže. Jeho předpolím je Chráněná krajinná oblast Šumava a na Bavorské straně sousedí s Národním parkem Bavorský les. Tato tři území tvoří jednotný, v Evropě jedinečný přírodní celek, který UNESCO vyhlásilo v r. 1990 za biosférickou rezervaci a tvoří takzvanou "Zelenou střechu Evropy".Území Národního parku se rozkládá na území 3 okresů: Český Krumlov, Prachatice a Klatovy. Nadmořská výška- Mezi 600 - 1378 metry nad mořem. Objevuje se zde mírnější vlhké podnebí, zejména v údolí řeky Vltavy, a podnebí chladně vlhké. Území je bohaté na srážky, zejména na sníh.

Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6,5-3,5 C a červencová mezi 12-15 C.
Pro ochranu přírody je NP rozdělen do tří zón a klidových území:
1.zóna: (přísná přírodní) zahrnuje nejcennější území s nejvýznačnějšími přírodními hodnotami. Je zde omezen zásah člověka na nejmenší míru a návštěvníkům je vstup povolen pouze po vyznačených turistických trasách. Hranice 1. zóny jsou v terénu vyznačeny červenými pruhy na hraničních stromech a tabulemi 1. zóna NP. Tato území tvoří asi 13 % z celkové rozlohy NP.
2.zóna: (řízená přírodní) je území s významnými přírodními hodnotami, které ovlivnil člověk svou činností a hospodařením. V této zóně probíhá hospodářská činnost, jejíž cílem je udržení přírodní rovnováhy s co nejširší druhovou rozmanitostí a postupné přiblížení lesních ekosystémů přirozeným společenstvím. Tato zóna je využívána k turistice a k rekreaci, pokud nejsou v rozporu s posláním NP. Pohyb návštěvníků zde není omezen, ovšem za dodržování zásad ochrany přírody a návštěvního řádu. Rozloha této zóny činí 82% z plochy NP.

3.zóna: (okrajová) je území člověkem značně pozměněné a zahrnuje střediska soustředěné zástavby. Tato zóna je určena k trvalému bydlení, pro služby, zemědělství, turistiku, rekreaci při dodržování zásad ochrany přírody.
4.Klidová území zahrnují nejcennější území NP z hlediska ochrany živočichů citlivých na přítomnost člověka a ochrany přirozeného rostlinného pokryvu před nadměrným poškozováním. Vstup do těchto území je povolen pouze po značených turistických trasách. Jejich hranice jsou v terénu vyznačeny tabulemi.
Nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa je Velký Javor - 1456 m n. m.
K nejvýznamnějším vrcholům pohoří patří Plechý (nejvyšší hora české strany Šumavy - 1 378 metrů nad mořem), Třístoličník, Smrčina (1 337 metrů), Knížecí Stolec (1 225 metrů), Boubín (1 361 metrů) či Špičák (1 221 metrů). Atraktivní jsou pozůstatky činnosti ledovců v podobě skalních útvarů, kamenných moří, ledovcových jezer, které jsou jedinými úkazy tohoto typu v České republice. Vodní toky Šumavy jsou v horních tocích dosud minimálně znečištěny, díky čemuž je Šumava jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu vydry říční v České republice. Vzácností je rovněž výskyt perlorodky říční, která patří mezi kriticky ohrožené živočišné druhy. Ze vzácnějších druhů vodních živočichů, které se rovněž řadí mezi kriticky ohrožené, je možné jmenovat ještě mihuli potoční, raka kamenáče či raka říčního. Na území Šumavy se nachází velký počet pramenů vodních toků, z nichž jsou nejvýznamnější řeky Vltava, Vydra a Křemelná tvořící na soutoku řeku Otavu,dále Volyňka a Blanice. Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena rulami a svory.

Je to lesnaté pohoří s rozsáhlými náhorními plochami - pláněmi s pomístně vystupujícími vrcholy a hlubokými údolími (údolí Křemelné, údolí Vydry). Činností ledovců v době ledové vznikla ledovcová jezera a kary. Na české straně je pět těchto jezer, z nichž dvě největší - Černé a Čertovo jsou v Chráněné krajinné oblasti Šumavy v Královském hvozdu a další Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka na území NP. Na bavorské straně se pak nacházejí tři - pod Velkým Javorem Velké a Malé javorské jezero a pod Roklanem Roklanské jezero. Všechna tato jezera jsou pro návštěvníky přístupná a jsou hojně navštěvovaná.

Dále jsou pro Šumavu charakteristické náhorní roviny - pláně. Nacházejí se v nadmořské výšce od 800 m (Kochánovské pláně) po 1250 m (Modravské pláně). Na těchto šumavských pláních se nacházejí nejcennější území - rašeliniště vrchovištního typu, kterým se říká slatě. Na některých z nich jsou zachovalá rašelinná jezírka. Pro veřejnost je přístupná Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy a Chalupská slať u Svinné Lady. Největší komplex slatí na Šumavě - Modravské slatě o rozloze 3615 ha jsou zatím pro veřejnost nepřístupné, protože se jedná o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. V údolí Vltavy, jižně od Volar, se rozkládá největší údolní rašeliniště - Mrtvý luh v nadmořské výšce 740 m.

CHKO Šumava byla vyhlášena v Prosinci roku 1963. Tehdy měla rozlohu 1630 a patřila mezi největší chráněná území v tehdejší ČSSR, ale po vyhlášení Národního parku Šumava se území CHKOŠ zmenšilo na 1003 .Její území sahá od Nýrska po Frymburk.
Většina mimořádně cenných území původní CHKO Šumava byla zahrnuta do I. zóny nově vyhlášeného Národního parku. Na území zmenšené CHKO zůstala však řada území zasluhujících zvýšenou ochranu. Ta jsou chráněna formou národních přírodních rezervací (NPR) nebo přírodních rezervací (PR), případně národních přírodních památek (NPP) nebo přírodních památek (PP).

Mezi nejznámější NPR v CHKO Šumava patří Boubínský prales, Bílá strž, Černé a Čertovo jezero. Z přírodních rezervací patří mezi nejvýznamnější Hamižná hora a Milešický prales. Mezi významné přírodní památky v CHKO Šumava můžeme zařadit zejména PP Lipka, Svatý Tomáš, Velké bahno, Poušť, Malý Polec a některé další.

Statutem přírodní památka jsou chráněna menší území mimořádných přírodních hodnot. V NP Šumava mezi ně patří především Chalupská slať, Buková slať, kotlina Valné, Modravské slatě, Obří hrad, Povydří, Malá niva, Prameny Vltavy, Stožec, Trojmezná hora, Tetřevská slať a některé další.

V NP a CHKO Šumava je připravena i řada naučných stezek. Mezi nejznámější patří Medvědí Stezka, naučná stezka Chalupská slať, Boubínský prales, vycházkový okruh Churáňov, naučná stezka Železnorudsko, Povydří a Hamižná hora.
NPR Boubínský prales
- nejznámější pralesní území v Čechách zaujímá část hory Boubín (1362 m.n.m.)Boubínský masiv je budován rulami, svory a břidlicemi. Stromy: smrk, buk, javor klen a jilm horský.
PR Černé a Čertovo jezero
- obě jezera jsou součástí jedné přírodní rezervace, ale pro jejich odlišnost je popisujeme jako samostatné lokality.
Černé jezero- je to největší (18,4 ha), nejhlubší (39.8m) a nejníže položené (1008 m.n.m.)Je to největší naše jezero ledovcového původu a leží v Železnorudské hornatině. Voda je čistá, průzračná, její černé zabarvení je způsobeno černým kalem na dně i odrazem tmavozelených lesů na vodní hladině. Vodu z jezera odvádí Černý potok, který se vlévá do Úhlavy.
Čertovo jezero- leží v nadmořské výšce 1030 m v Železnorudské hornatině, patří do povodí Černého moře, protože Jezerní potok z něj odvádí vody do Řezné, která je přítokem Dunaje.