BENELUX
Benelux – roku 1944 založili Belgie, Nizozemsko a Lucembursko (BElgium, NEtherland, LUXemburg) tzv. celní unii. Roku 1958 převedli celní unii na hospodářskou a dohodli se na vzájemné hospodářské spolupráci. V rámci Beneluxu byl vytvořen první mezinárodní trh práce, nepasová povinnost atd. Země Beneluxu jsou zastánci myšlenky evropské integrace a Benelux stál na počátku zrodu EU. Belgie také zakládala NATO a země Beneluxu byly první, které přijali Euro.

HOSPODÁŘSTVÍ
Z ekonomického hlediska si jsou země Beneluxu velmi podobné. Dobré dopravní spojení se zbytkem Evropy jim umožňuje exportovat zboží do ostatních států. Ve struktuře hospodářství převládají služby (viz. graf). Především Lucembursko je závislé na svých světově renomovaných finančních ústavech avšak také na vysoké produkci ocele. Nizozemsko je perspektivní a silnou zemí závislou na zahraničním obchodu. Daří se mu udržovat stálý hospodářský růst a vyvážený rozpočet. Mimochodem Nizozemsko nemá žádný zahraniční dluh. V Belgii je rozvinut průmysl na severu země (strojírenství a chemický průmysl). ZEMĚDĚLSTVÍ

Úrodná půda a nížiny vytvářejí v zemích Beneluxu optimální podmínky pro rozvoj zemědělství. Nejvíce se tu pěstuje ječmen a brambory. V Nizozemsku zabírají velkou část zemědělské půdy mléčné farmy. Země proslula také pěstováním květin, jež se vyvážejí do celého světa. SÍDLA

Nejdůležitějšími sídly Nizozemí jsou Amsterdam – hlavní město, Rotterdam – největší přístav na světě, Haag – sídlo mezinárodního soudu a nizozemské vlády, dále např Utrecht či Eindhoven.
Belgická významná města jsou Brusel – hlavní město, sídlo evropského parlamentu, NATO a evropské komise, Antverpy – největší belgický přístav, dále přístavy Oostende či Lutych, ale také středověké Bruggy.

Lucembursko má pouze dvě významnější města, Lucemburk – hlavní město a Esch-Sur- Alzette – velké průmyslové centrum.

URBANIZACE
V zemích Beneluxu žije asi 27 milionů obyvatel, přičemž devět z deseti lidí bydlí ve městech. V Nizozemsku existuje tzv. „Randstad Holland“, což je nepřetržitý pás měst a sídel od Rotterdamu na jihu po Amsterdam na severu.
V zemích Beneluxu jsou hustě osídleny i venkovské oblasti.

SROVNÁNÍ STÁTŮ BENELEXU A ČR
Název státu :BELGIENIZOZEMSKOLUCEMBURSKOČESKÁ REPUBLIKA
Rozloha :30,510 km2 41,526 km22,586 km278,866km2
Počet obyvatel:10,274,59516,067,754448,56910,256,760
Jazyky:Holandština 60%, Francouzština 40% (oboje jsou úřední jazyky) HolandštinaLucemburština (národní a úřední jazyk), Němčina, Francouzština (úřední jazyky) Čeština
Státní zřízení :federativní parlamentní demokracie pod konstituční monarchiíkonstituční monarchiekonstituční monarchieparlamentní demokracie
HDP$297.6 miliard$434 miliard$20 miliard$155.9 miliard
HDP na osobu:$29,000 $26,900$44,000 $15,300

Přírodní podmínky:
Všechny země mají přímořské podnebí s mírnou zimou (prům. 2-5 stupňů) a chladným létem (15-18), srážky jsou po celý rok hojné a vyrovnané (800-850 mm za rok). Oblast Beneluxu je převážně nížinná, většina Nizozemí je dokonce pod úrovní moře, a více jak 20 % jeho povrchu bylo získáno vysušením vodních ploch – tzv. poldery. Pouze na jihovýchodě Belgie se zvedá pohoří Ardeny, které pokračuje dále na sever Lucemburska a zabírá jednu třetinu jeho povrchu. Nejvyššími vrcholy Arden a celého Beneluxu zároveň jsou Botrange a Hohes Venn (oba 694 m. n. m.), nejnižším bodem je Zuidplaspolder (-7 m. n. m.) v Nizozemí.
CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ
Nizozemí
Nizozemí bylo založeno 1581, ale až do roku 1818, kdy se finálně osamostatnilo, bylo střídavě pod nadvládou cizích zemí a panovníků. Nizozemí bylo vždy velmi svobodnou a liberální zemí, což umožnilo rychlý rozvoj průmyslu, obchodu, umění, filosofie a technologií. Dříve se liberálnost projevovala například ve svobodné volbě náboženství, dnes v povoleném prodeji měkkých drog starším 18 let (marihuana, hašiš), registrovaném partnerství a uzákoněním eutanázie. Nizozemí bylo dříve jednou z největších námořních, koloniálních a obchodních velmocí a přístavy jako Amsterdam a Rotterdam jsou velmi vytížené i dnes. Na kulturu mělo velký vliv Německo, ale také Anglie, což se odráží na jazyku, který je ovlivněn němčinou, částečně angličtinou, ale má nenapodobitelnou nizozemskou výslovnost.

Belgie
Belgie měla až do osamostatnění roku 1830 společnou historii s Nizozemím. Pro Belgii platí téměř všechna fakta už výše zmíněná o Nizozemí – liberalita, prodej měkkých drog, ale i velmi vytížené přístavy – např. Antverpy. Belgie však byla více pod vlivem Francie, takže úředními jazyky jsou francouzština, holandština. Zajímavé je rozdělení na dvě etnika – francouzsky mluvící Valony (cca 33%) na jihu a Vlámy mluvící nářečím holandštiny na severu (cca 58%), na jihovýchodě pak žije německy mluvící menšina. Valoni neustále vyvíjejí snahy o odtržení od Belgie.

Lucembursko
Lucembursko bylo založeno jako hrabství již ve 12. stol. Od Belgie a Nizozemí v mnohém liší - neleží u moře, tzn. nemohlo se nikdy stát tak silnou obchodní velmocí, je hornatější, díky své malé velikosti muselo čelit snaze okolních velmocí o dobytí.

Na lucemburskou kulturu mělo velký vliv Německo a Francie, dnes je Lucembursko trilingvní – úředními jazyky jsou francouzština (jazyk politiků, jsou v něm vydávány státní dokumenty), němčina (mluví jí obchodníci a píší se jí smlouvy), ale národním jazykem je lucemburština (jazyk obyčejných lidí, zejména venkovanů), dnes se ovšem velmi rozšiřuje i angličtina. Lucembursko není tak liberální jako Nizozemí či Belgie, ale je velmi pokrokové a moderní.

	Tento článok bol vytlačený zo stránky https://referaty.centrum.sk