Po sovětské revoluci vyhlášena Kyrgyzská svazová republika, jejíž trvání skončilo až v roce 1991.

V Kyrgyzii jako v málokteré zemi bývalého sovětského impéria byla ihned po vyhlášení svrchovanosti zakázána komunistická strana.
státní zřízení:prezidentská republika

Politická a ekonomická situace

Uzavřená země, které navíc na rozdíl od svých sousedů nedisponuje zásobami ropy a zemního plynu, ztratila většinu svého průmyslu v období přechodu k tržní ekonomice a nyní spoléhá především na zahraniční pomoc.Jako první z postsovětských zemí se Kyrgyzstán připojil k organizaci WTO. Snažilse o diplomatickou aktivitu. Kromě WTO se účastnil také sdružení Šanghajské pětky a Celní unie. Všechny tyto organizace však v poslední době ustupují do pozadí a Kyrgyzstán z účasti v těchto organizací nemá očekávaný prospěch. Slabá ekonomika a malé nerostné bohatství nutí hospodářství Kyrgyzstánu obracet se zpět směrem k Rusku. Pro Rusko jsou v této situaci také výhodnou početné ruské menšiny, které zde žijí.
Režim prezidenta Askara Akajeva byl dlouho považován za ostrov demokracie v autoritativní střední Asii, nyní je kritizován za porušování lidských práv. Země čelí útokům islámských radikálů, kteří se z Tádžikistánu snaží přes Kyrgyzstán dostat do Uzbekistánu. Hospodářské reformy byly zpočátku nejlepší v oblasti, ale hospodářství nyní roste nepatrně a očekávané investice jsou v nedohlednu.Dnes je výše zahraničního dluhu přibližně rovna hrubému domácímu produktu.Významnou úlohu v hospodářství v současnosti hraje cestovní ruch.

HDP na osobu: $2,300
Skladba HDP: zemědělství 39%, průmysl 22% ,služby 39% (1999)

Bez ohledu na množství konfliktních zón, které reálně ve střední Asii existují, zůstává i nadále tato oblast relativně stabilní. Jsou to právě více nebo méně autoritativní režimy, které tuto stabilitu podporují, především důrazem na rozvoj ekonomiky, která ve všech zemích začíná postupně vykazovat růst. Všechny země potřebují příliv zahraničních investic, které se mohou realizovat pouze ve stabilním politickém a ekonomickém prostředí. I to je důvod, proč prezidenti 5 středoasijských přes všechny rozpory deklarují zájem na společné bezpečnostní politice.
V současné době tedy můžeme považovat střední Asii považovat za relativně stabilní region, ovšem s přihlédnutím k jejímu konfliktnímu potenciálu a k blízkosti nestabilních oblastí, které mají na střední Asii bezprostřední vliv.