Hlavní příčinou konfliktů v této oblasti je radikalizace příslušníků etnické většiny (v Uzbekistánu) nebo menšiny (v Kyrgyzstánu) v daných zemích, která souvisí s vlnou nacionalismu v době ekonomické krize perestrojky. K nastartování konfliktu potom stačí drobné neshody. Politická a ekonomická situace v jednotlivých zemích

Republika Turkmenistán
Základní informace
rozloha: 488100 km 2
počet obyvatel: 4569000
hlavní město: Ašchabád
další význ.města: Čardžou, Tašauz, Mary, Turkmenbaši
etnické složení:Turkmeni (73%), Rusové (10%), Uzbekové (9%), Kazaši (2%)
náboženství:sunnitský islám (87%), východní pravoslaví
historie: V 6. století př.n.l. bylo území součástí perské říše, později dobyto Alexandrem Velikým, pak součástí Parthské říše a v osmém století připojeno k arabské říši. (počátek islamizace). Později území podrobeno Mongoly, Timúrovci a Ruskem. V roce 1924 vznikla Turkménská SSR. Ta zanikla s rozpadem SSSR a vznikla nezávislá Turkménská republika.
Státní zřízení :republika s téměř absolutním postavením presidenta

Ekonomická situace
Za sovětských dob byl Turkmenistán jedno z nejodlehlejších míst SSSR. Dnes se ocitl na styku mezi střední Asií a Blízkým Východem. Pod touto zemí leží miliardy kubických metrů plynu (odhaduje se, že zásoby jsou čtvrté největší na světě) a právě díky tomuto bohatství má Turkmenistán všechny předpoklady stát se středoasijským Kuvajtem, což alespoň okázale projevuje. Díky vnějším i vnitřním politickým a ekonomickým poměrům však bude cesta k bohatství dlouhá. Problémem je především infrastruktura, spojená s dopravou plynu. Doposud jediná cesta, kterou turkmenská ropa a plyn mohou proudit na světové trhy, vede přes Rusko, které si dává velice záležet, aby z nastalé situace mohlo co nejvíce vytěžit. Současná situace okolo stavby nového plynovodu je díky vysoké nabídce na světových trzích a zejména neurovnanosti situace v regionu (Afghánistán, Tádžikistán) značně nejistá. Peníze od amerických nebo západních investorů, na které se turkmenské vedení spoléhá nejvíce, zatím přicházejí pouze pozvolna. Přes podpis dohody o Transkaspickém ropovodu z Turkmenistánu po dně Kaspického moře do Ázerbajdžánu, Gruzie a Turecka na loňském summitu OBSE v Istanbulu je tato stavba, její rozpočet a především dokončení stále nejisté. Navíc je ve hře i jisté napětí mezi turkmenským vůdcem Nijazovem a jeho "kolegou" Alievem, které panuje v existenci sporných území těžby ropy v Kaspickém moři a v současné době i okolo míry využívání nového ropovodu. Navíc je v poslední době viditelná snaha Ruska o novou angažovanost v již téměř ztracené oblasti. Rusko, které se zdálo být v této hře outsiderem, v poslední době získává ztracené body.