V čele stojí americký prezident zastoupený guvernérem.

KANADA

Členství: OSN, OAS, NATO, Britské společenství národů
Rozloha: 9 976 139 km2
Obyvatelstvo: 29 964 000 (1990)
Hustota zalidnění: 3 obyvatelé na km2
Měna: 1 kanadský dolar = 100 centů
Roční příjem na hlavu: 18 635 USD
Nárůst obyvatel: 24 000 na rok
Průměrná délka života: ženy - 81 let, muži – 74 let
Hlavní město: Ottawa
Další velká města: Toronto, Monteral, Vancouver, Edmonton, Calgary, Winnipeg, Québec a Hamilton
Jazyky: angličtina (63%) a francouzština (25%), bilingvní (16%)
Náboženství: římskokatolické (46%), protestantské (30%) Sjednocená kanadská církev (15%), anglikánské (10%)
Kanadské provincie a teritoria s hlavními městy: Alberta (Edmonton), Britská Kolumbie (Victoria), Manitoba (Winnipeg), New Brunswick (Frederickson), Newfoundland (St, John s), Nové Skotsko (Halifax), Ontario (Toronto), Ostrov prince Edvarda (Charlottetown), Québec (Québec), Saskatchewan (Regina), Yukon (Whitehorse), Northwest Territories (Yellowknife).

VLÁDA
Kanadský federální parlament má dvě komory: Senát o 112 členech – reprezentantech provincií jmenovaných generálním guvernérem, a Poslaneckou sněmovnu, jejichž 295 členů je voleno na 5 let podle všeobecného volebního práva. Premiéra, který disponuje většinou ve sněmovně, jmenuje generální guvernér – zástupce britské královny jako vládkyně Kanady. Premiér potom jmenuje vládu, odpovědnou Sněmovně. Každá provincie má svou vlastní vládu a legislativu.

ZEMĚPIS
Rozlohou je Kanada na druhém místě ve světě. Pobřeží je lemováno četnými ostrovy (tvoří šestinu z celkové rozlohy). Hospodářský význam mají Newfoundland (111 tis. km2) a Vancouver ( 33,7 tis. km2 ).Téměř polovina Kanady je pokryta denudovaným Laurentinským štítem ( 5 mil. km2), poměrně plochou krajinou se skalisky kolem Hudsonova zálivu. Ve vnitrozemí končí štít srázem, zvlášť výrazným na východě, vedle nížiny kolem řeky Sv. Vavřince a Velkých jezer. Pásmo Velkých jezer (včetně jezera Winnipeg) na západě značí hranici s vnitrozemskými planinami a prériemi. Rozsáhlý pás horstev – přes 800 km široký – leží západně od prérií. Západní Kordillery zahrnují Rocky Mountains, pohoří Mackenzie, Coast a svatého Eliáše, kde Kanada dosahuje nejvyššího bodu horou Mt. Logan, vysokou 5961 m. Pás Kordiller je stále výraznou překážkou pro pevninskou dopravu. Nižší, přerušované pohoří vysočiny, lemující východ Kanady, se táhne od Baffinova ostrova k Novému Skotsku. Skalnaté hory, které se tyčí až do výšky 3954 m jsou rájem nejen divoké zvěře, ale i turistů.
Využití půdy: lesy 45%, orná půda 5%, pastviny 3%, ostatní 47%
Hlavní řeky: Mackenzie - Otročí a Peace – 4241 km, Sv. Vavřince – 3130km, Yukon - Nisutlin – 3185 km.
Podnebí: Kontinentální, na severu arktické, při pacifickém a atlantickém pobřeží přímořské. Na dálném severu je polární klima. Většina území je nejméně půl roku pod sněhem, polovinu zabírá permafrost, tundra se místy objevuje už na 56°severní šířky. Vegetační období je i na jihu krátké. Pouze při tichomořském pobřeží na jihu moře nezamrzá. Většina Kanady zažívá extrémní teplotní výkyvy s mírnými léty a dlouhými a studenými zimami. Průměrná zimní teplota vystoupí nad bod mrazu jen na tichomořském pobřeží. Průměrná teplota v Ottawě je od –10,8°C v lednu do 21°C v červenci. Průměrná denní teplota na jihu Kanady přesahuje 24°C. V zimě je však takřka celá země pod sněhem. Na severu v Arktidě mohou teploty klesnout až na –62°C, zatímco v létě na jihu země i přes 27°C. Silné srážky jsou na západě, na zbývajícím území jsou mírné nebo průměrné. Na většině kanadského území bývají v zimě silné sněhové srážky.

HOSPODÁŘSTVÍ
Kanada je území s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě, zčásti díky značným přírodním zdrojům.