Rozloha: přibližně 42 000 km2
Počet obyvatel: 38 535
Měnová jednotka: nizozemský zlatý (gulden)
Hustota obyvatel: 11 obyvatel na 1 km2

Polovina Nizozemska leží pod úrovní moře, a bez ochrany hrází a odčerpávání vody by bylo zatopeno. Jak dokládají archeologické nálezy již ze 7. - 5. století před Kristem, byli prvními obyvateli severní části dnešního Nizozemska Frísové, kteří se ani po útocích a návratech nevzdali pokusů o osídlení pobřežního území. Zatím se nepodařilo objasnit proč žili v tak nízko položeném kraji a proč se nestáhli výše do všestranně vhodnějších oblastí. Přežít tak nízko znamenalo být výš, než kam dosáhla voda. Proto také stavěli vyvýšeniny na nichž potom stavěli svá obydlí. Teprve poslední století před Kristem umožnily dostatečně velké vyvýšeniny trvalé osídlení pobřežních oblastí.

Stavba nejstarších hrází souvisí s Římany až do 5. století. Jednoduché hráze měly zabránit vylití dolních toků z břehů a umožnily přesun vojska. Ale ani tyto hráze neodolaly větším přívalům vody. První hráze ve Frísku z 10. Století byly navršené zemní valy zpevněné trávou. Stavba se postupně zdokonalovala, voda však stále vítězila. Nejčastější příčinou byly bouře a tání sněhu. Aby hráze odolaly, musely by být pevnější a vyšší. Ve 14. století se stavěly hráze z mořské trávy nakupené za dřevěné kůly. Na začátku 18. století se objevil drobný vodní živočich „šášeň lodní“, jenž dřevo rozežral a hráze velmi rychle zničil. Od té doby se používal jako stavební materiál kámen a hráze se budovaly s mírnějším sklonem. Hráze musely být udržovány a zpevňovány. V další etapě si stavitelé uvědomili, že potřebují budovat hráze nejen podél toku, ale také napříč. Tato hráz zabraňovala průniku solí do půdy za hrází.

Na přelomu 16. a 17. století se objevily první odvážné projekty na odvodnění a vysoušení rozsáhlých vodních ploch. Pomocí větrných mlýnů se vysoušela jezera a vznikaly poldery. Tím se také vysušilo jedno z největších jezer (180 km2) Haarlem, na jehož dně bylo vybudováno letiště Schipol. V průběhu 18. století bylo vysušeno a zúrodněno 7 000 km2 půdy.Většina polderů vznikala v průběhu 16. - 19. století. Postupně se zlepšovaly postupy i technické pomůcky. Významným objevem bylo využití páry a od roku 1900 nástup dieselových motorů a elektřiny. V letech 1840 - 1852 bylo vyměněno 160 větrných mlýnů za 3 parní čerpadla. Na dně jezera leží květinová pole. V období od roku 1200 do začátku 20. století bylo skóre zisků a ztrát téměř vyrovnané. Vysušilo se 5 204 km2 půdy a voda zatopila 5 666 km2 půdy. Ve 20. století Nizozemsko přistoupilo k realizaci gigantických projektů. Jako první vyrostla 32 km dlouhá hráz Afsluitdijk, za níž byla voda vyslazena a stalo se z ní jezero Ijlselmeer. Tragické záplavy z 1. února 1953, při nichž voda zničila 500 km hrází, zatopila 2 000 km2 souše a připravila o život 1 835 lidí, vyburcovaly celé Nizozemsko k realizaci projektu DELTA, navrženého již v roce 1932. Práce započaly ve 40. letech dílčími projekty, které však brzy přerušila 2. světová válka. Po válce se pokračovalo. Během třiceti let vzniklo 11 hrází různých typů. V laboratořích, díky počítačové technice, se dosáhlo požadované přesnosti a byly vyvinuty potřebné stroje a lodě. Výstavba hrází byla dokončena v roce 1986. Poslední hráz přes Oosterschelde, technicky nejnáročnější, se díky ostré kritice veřejnosti a ekologů ještě rozestavěná změnila z pevné hráze na průtočnou, která může být během 85 minut uzavřena mohutnými železnými vraty. Skládá se z 65 betonových pilířů. Na vzájemně propojených pilířích a v bezpečné vzdálenosti nad vodou vznikla silnice. Výdaje byly 4 násobně vyšší než na pevnou hráz. Hráze v deltě zkrátily zdejší pobřeží o 700 km spolu s dálničními mosty, z nichž Zeelendburg o délce 5 021 m patří k největším v Evropě.

Dlouhodobý pokles pevniny představuje 15 - 30 cm za století. Doprovází ho zvyšování střední mořské hladiny. Ještě před 10 000 lety byla mořská hladina o 45 m níže a oblast dnešního Severního moře byla tehdy souší. Za příštích 100 let by mělo dno klesnout o 20 až 85 cm. Proto se musí neustále zvyšovat dnešní hráze a zapojovat výkonnější čerpadla za vysoké výdaje.