Slovensko má, díky své poloze ve vnitřním oblouku Karpat, rozsáhlá ložiska nerostných surovin, především rud (železo, olovo, zinek, stříbro, zlato a měď). Proto už ve středověku vznikala první bánská města (Banská Bystrica, Banská Štiavnica, Kremnica). Největší naleziště rud se nacházejí v Pohroní a ve Spišsko-gemerském krasu ve Slovenském rudohoří. Největší žíla s železnou rudou je u Rudňan. Dosahuje mocnosti až 30 m. Největší ložiska zlata byla v okolí Kremnice, dnes jsou však již vytěžená. Také banskobystrická oblast má už za sebou nejlepší léta těžby rud. Je logické, že se tyto suroviny musely někde zpracovávat, a tak na Slovensku vznikl i hutnický a strojírenský průmysl. Jeden z nejznámějších slovenských hutních podniků, Východoslovenské železárny, se nachází v Košicích. Tyto železárny dnes již samozřejmě nevystačí z místními surovinami, a tak se převážná většina železné rudy dováží z Ruska. Ložiska paliv jsou na Slovensku malá a velmi chudá. Handlovská a novácká hnědouhelná pánev leží při úpatí pohoří Vtáčník. Zdaleka to však nepokryje hospodářské nároky současného Slovenska, proto se musí paliva (uhlí, ropa, zemní plyn atd.) importovat.

Hospodářsky nejsilnější částí Slovenska je západní Slovensko. Tady lze jmenovat především hlavní město, Bratislavu, kde se nachází i největší chemický závod Slovnaft. Dalším významným místem v této oblasti je jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích u Trnavy. Západ Slovenska se vyznačuje i rozvinutým strojírenským a potravinářským průmyslem. Pozadu není také zemědělství. V typicky zemědělských oblastech se pěstuje převážně obilí a cukrová řepa. Na severu Slovenska je většina lidí zaměstnána v průmyslu, především zbrojařství. Zemědělství není v této hornaté oblasti příliš perspektivní. Naopak teplé podnebí jižního Slovenska vyhovuje zelinářství a ovocnářství. Je také bohaté na nerostné suroviny. Strojírenství se soustřeďuje hlavně do Pohroní, kde je i velká hliníkárna (Žiar nad Hronom).