Česká republika je starší geologicky než Slovensko. Má tři národní parky. KRNAP je Krkonošský Národní Park byl vyhlášen roku 1963.Dvě třetiny jeho rozlohy zaujímají zalesněné plochy.Ochrana přírody je zde oprávněna, vyskytuje se zde na 300 druhů obratlovců více než 1200 druhů cévnatých rostlin nevyskytujících se nikde jinde na světě, říká se jim endemity.

Vzácná a zajímavá je Krkonošská flóra. Na malé rozloze zde najdeme rostliny nížin, pahorkatin, horských poloh, severských a alpských končin. Z fauny nesmíme taky opomenout druhy vzácné, které najdeme mezi plži,hmyzem, motýli, ptáky. Z dravců žije v Krkonoších i orel křiklavý, káně lesní, dále sovy, jeleni a srnčí zvěř, kuna, jezevec, veverka, netopýr. Z ryb siven alpský, pstruh potoční, vranka, lipan a jiné. V parku je vyhlášeno několik rezervací. Národní park je rozdělen do tří zón, v každé z nich platí jiné podmínky pro návštěvníky, ve dvou zónách je zakázáno pohybovat se mimo vyznačené turistické a lyžařské trasy a sbírat lesní plody.
Národní park Šumava je největším českým národním parkem, od roku 1991 kdy se datuje jeho vznik, čelí nejen vichřicím a kůrové kalamitě, ale také kritice, že jeho správcové nepostupuji stejně dobře jako jejich kolegové na bavorské straně Šumavy. Území NP Šumava již 14 let patří do světové sítě biosférických rezervací UNESKO. Na Šumavě najdeme mnoho prastarých druhů především rašelinišť. Vyskytují se zde čtyři endemité a to hořeček český, zvoneček černý, oměj šalamounek, prstenec májový rašelinný.Z dalších druhů zde roste mimo jiné i šafrán bělokvětý, dřípatka horská a mnoho dalších pro naší květenu vzácných rostlin.
Na Šumavě probíhá monitoring čtyř ohrožených druhů – rys ostrovid, tetřev hlušec, tetřívek a puštík.

Pokud budete pozorní můžete se i setkat s jelenem evropským, srncem obecným, liškou, jezevcem, kunou lesní, vydrou říční,plchem zahradním a množstvím druhu ptactva ořešníkem kropenatým, s jeřábkem lesním,káně lesní, čečetka, výr velký Bubo bubo, ledňáček říční, drozd a kvíčala a mnoho dalších. Na Šumavě se vyskytuje největší populace rysa ostrovida v celé ČR. Podobně jako jiné velké šelmy byl v 19. století pronásledován a zcela vymizel ze Šumavy. V 50. letech minulého století se však na Železnorudsku objevilo několik jedinců asi migrujících z Karpat.O 20 let později vypustili na bavorské straně několik rysů ze Slovenska a velice záhy po vypuštění na německé straně se začal objevovat i na české straně. Ke stabilizaci až přispěl projekt v letech 1982 až 1989 při němž bylo vypuštěno 17 rysů. Koncem roku 1995 zde již bylo 70 samostatných jedinců. Jeho potravou je především srnec obecný, proto se stala Šumava územím kde je tradiční lov srnčí zvěře omezen a srnčí populaci reguluje rys ostrovid. Žila zde i kočka divoká, poslední byla zastřelena roku 1859.

CHKO a národní parky
CHKO Beskydy. CHKO Blanský les, CHKO Blaník, CHKO Broumovsko, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Jeseníky, CHKO Jizerské hory, CHKO Kokořínsko, CHKO Křivoklátsko, CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Lužické hory, CHKO Moravský kras, CHKO Orlické hory, CHKO Poodří,CHKO Pálava, CHKO Slavkovský les, CHKO Třeboňsko, CHKO Železné hory, CHKO Žďárské vrchy, CHKO České středohoří, CHKO Český ráj, NP Krkonoše, NP Podyjí, NP a CHKO Šumava, NP České Švýcarsko, Správa národních parků a CHKO.