referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Albína
Pondelok, 16. decembra 2019
Státy světa podle správního členění
Dátum pridania: 28.07.2008 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: SHERYL23
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 528
Referát vhodný pre: Základná škola Počet A4: 1.4
Priemerná známka: 2.98 Rýchle čítanie: 2m 20s
Pomalé čítanie: 3m 30s
 
Státy světa dělíme podle stupně samostatnosti nejvyšších celků tvořících stát.

Federativní stát – je to politická forma státního zřízení, ve kterém několik států tvoří jeden federativní stát se společnou ústavou, státním občanstvím a nejvyššími státními orgány. Část státních funkcí je vyhrazena federálním orgánům (zpravidla obrana, zahraniční styky, měnová politika), ostatní funkce jsou v kompetenci orgánů jednotlivých členských států (především kultura a školství).Názvy členských států federace mohou být různé: republika (ČSSR, SSSR), stát (USA), země (SRN, Rakousko) nebo kanton (Švýcarsko).Federální parlament je obvykle dvoukomorový, jedna z komor se skládá ze zástupců jednotlivých členských států. Federace vzniká sloučením nezávislých států na základě mezinárodní smlouvy (USA) nebo rozdělením původního unitárního státu (ČSSR).Volnější formou spojení států je konfederace.

Pravým opakem federace je stát unitární. Je to stát s jedinou soustavou nejvyšších státních orgánů a s jedinou ústavou. Politický systém je řízen z jednoho vládního centra, jehož zákonodárná, soudní a výkonná moc platí pro území celého státu.

Z hlediska správního členění existují i státy, které jsou přechodným typem mezi unitárním a federativním státem. Jedná se o autonomní správní celky. Ty mají jistou míru samostatnosti ale pravomoci jejich zastupitelských orgánů nejsou tak vysoké jako u federativních států. Autonomní oblasti obvykle vznikají v jazykově, nábožensky či politicky citlivých oblastech.

Každý stát světa má své území určitým způsobem vnitřně uspořádané. Nejnižší správní jednotkou je obec. Je to sídelní jednotka tvořená obvykle jedním či několika katastrálními územími. Má vlastní samosprávní orgány a pravomoc rozhodovat o místních záležitostech. Podle velikosti a dalších kritérií se obce dělí na města a vesnice. Vesnice je základní sídelní forma charakterizovaná omezenou velikostí, vysokým podílem zemědělského obyvatelstva a nízkou zástavbou. Hranice mezi vesnicí a městem je dnes velmi neostrá, neboť pokrok v zemědělské technice, zvýšená mobilita obyvatelstva a propojenost území vedly k potlačení tradičního vesnického života a ke stírání rozdílu mezi vesnicí a městem. Město je sídelní útvar větší než vesnice, který splňuje určité minimální podmínky pro takové označení. Tato kritéria se v každém státě liší, obvykle mezi ně patří populační velikost, podíl ekonomiky aktivních obyvatel pracujících mimo zemědělství, hustota zástavby a úroveň infrastruktury a služeb. Dalšími správními jednotkami může být region, vojvodství nebo provincie.
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.