Západné Čechy

Území západních Čech je vymezeno hranicemi dvou budoucích krajů-Karlovarska a Plzeňska, nebo-li deseti okresy, a to okresem Cheb, Sokolov, Karlovy vary, Tachov, Plzeň-sever, Plzeň, Plzeň-jih, Rokycany, Domažlice a Klatovy.
Povrch je tvořen především pahorkatinami, vrchovinami a hornatinami. Z pahorkatin je to především Plzeňská pahorkatina, která se táhne přes střed území západních Čech. Nejdůležitější vrchovinou je Karlovarská vrchovina, která leží na severozápad od Plzeňské pahorkatiny. Na území západních Čech se nalézá pohoří Český les, Doupovské hory, Smrčiny, Slavkovský les a částečně sem zasahuje Šumava a Krušné hory. Mezi nejdůležitější řeky této oblasti patří : Ohře, Střela, Mže, Berounka, Úslava, Úhlava, Radbuza a Otava. Nachází se zde také dvě důležité nádrže-Jesenice na severu a Nýrsko na jihu. Na Karlovarsku jsou velmi důležité minerální prameny, proto se zde nachází mnoho lázeňských měst-Jáchymov, Ostrov, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně a Konstantinovy Lázně.
Největšími městy jsou Karlovy Vary a Plzeň, dále je to Cheb, Sokolov, Ostrov, Aš, Chodov, Mariánské Lázně, Tachov, Rokycany, Domažlice, Klatovy a Sušice.
Plzeň s více než stosedmdesáti tisíci obyvatel je čtvrtým největším městem v České republice. Historické jádro s původním pravoúhlým půdorysem ulic obklopuje jedno z největších gotických náměstí v Evropě a tvoří památkovou rezervaci. Dominantou Plzně i samotného náměstí je chrám sv. Bartoloměje (obr.) s nejvyšší kostelní věží v Čechách (102 m). Město bylo založeno roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Mže a na důležité obchodní stezce do Německa. Svou polohou je atraktivní pro cestovatele, jež Plzní při cestě z Prahy na západ mnohdy projíždějí. Historické jádro je zajímavé jak stavbami nad povrchem, tak i pod ním. Místy až třípatrové a vzájemně propojené sklepy měšt'anských domů na náměstí a v jeho blízkém okolí, jsou nezvyklým lákadlem pro turisty. Architektonické památky zahrnují téměř všechny stavební slohy, kterými Plzeň prošla. Mezi nejzajímavější patří renesanční radnice. Město je odedávna proslulé výrobou piva, s jehož historií seznamuje ojedinělé Pivovarské muzeum. Významnou etapu ve vývoji Plzně znamenal konec 19. a začátek 20. století, kdy po vzniku Škodových závodů a spolu s jejich rozšiřováním nastává prudký rozvoj podnikání, obchodu a výstavby a zároveň také společenského života, vzdělání a kultury.

Z té doby pochází například budova Velkého divadla, Západočeského muzea či židovské synagogy. Dříve ryze průmyslové město získává nyní na kráse rekonstrukcemi historických budov a tak se jeho historické jádro (obr.) stává zajímavější pro turisty z Čech i ze zahraničí.
Karlovy Vary, největší světoznámé české lázně, leží v údolí říčky Teplé u soutoku s řekou Ohří v nadmořské výšce 374 m. Město je obklopeno lesnatými kopci. Území, kde se teplé prameny nacházely již od doby kamenné, bylo postupně osídlováno pravěkým obyvatelstvem : Kelty, Slovany i Germány. Ve 14. stol. se zde nacházela loketská královská obora. Podle pověsti byly horké prameny objeveny císařem římským a králem českým Karlem IV. při štvanici na jelena. Historie však říká, že zde již od roku 1325 vznikla osada Wary, kde Karel IV. vybudoval kolem roku 1358 lovecký zámeček. Roku 1370 dostaly Karlovy Vary privilegium svobodného královského města. V roce 1522 vznikají prvé lázeňské budovy, z téhož roku je i nejstarší dochované pojednání o karlovarských pramenech napsané Václavem Payerem z Lokte. Středem tehdejších Karlových Varů bylo vřídlo a tržiště se zámečkem. Po skončení třicetileté války dochází k vzestupu lázeňství, rozvoji města a rozkvětu řemesel. Následující období poměrného klidu se odráželo příznivě v životě lázeňského města, dochází k přílivu hostů. Počátkem 18. stol. přicházejí učenci a lékaři zkoumat prameny a studovat lázeňskou léčbu. Nové léčebné metody zavedl roku 1722 Dr. David Becher. Určil základní chemické složky karlovarské vody, zdůraznil význam kysličníku uhličitého v minerálních vodách, doporučil podávání léčivých vod přímo u vývěrů a oproti svým předchůdcům podstatně snížil dávkování vod při pitné léčbě. Zavedl do léčebného programu diety a procházky v přírodě. V druhé pol. 18. stol. byly Karlovy Vary již významným lázeňským místem. Dnešní podobu Karlových Varů nejvíce ovlivnila stavební činnost na přelomu 19. a 20. století ve znamení historismu a secese. Tehdy byly postaveny významné objekty - Mlýnská kolonáda, městské divadlo, Grandhotel Pupp, Tržní kolonáda a mnoho výstavných lázeňských domů a vil. Světovou proslulost Karlovým Varům dodává plejáda významných osobností, které se zde léčily nebo lázně navštívily. Byli to například Karel IV., Petr Veliký, J. S. Bach, J. W. Goethe, Ludwig van Beethoven, Nicolo Paganini, Gogol, Freud, Kafka, Claudie Cardinálová, Juán Carlos I., Alan Alda.

Karlovy Vary jsou atraktivní bohatým kulturním a sportovním životem, konají se zde mezinárodní filmové festivaly, hudební festivaly, vědecké kongresy, mezinárodní tenisové a golfové turnaje. Pohled na historické jádro města s původním půdorysem pravoúhlých ulic kolem velkého náměstí s chrámem sv. Bartoloměje.