zastaven náporem germánských kmenů - Markomanů a Kvádů. V prvních stoletích po Kristu není o území Čech příliš zpráv, protože se vytratilo ze zájmu Římské říše a tím i z okruhu historických zpráv. Toto období končí dobou stěhování národů, kdy v 5. stol. pod tlakem Hunů dochází k prudkému pohybu obyvatel velké části území Asie a Evropy. V závěru tohoto období přicházejí od východu noví obyvatelé - Slované. Slované byli vedení svobodnou válečnickou vrstvou, těžištěm jejich působení však bylo zemědělské osídlování. Tak také osídlili území dnešních Čech a Moravy a za pomoci franského kupce Sáma zde ve 20. letech 7. stol. založili první státní útvar na tomto území - Sámovu říši. V té době se stabilizovalo osídlení a formovala soustava hradišť. Vznikaly i první kmenové svazy - Lemúzi, Lučané, Pšované, Zličané, Doudlebové. Prvním skutečným státem na území Čech a Moravy byla Velkomoravská říše, jež zahrnula oblasti nejen na Moravě, ale i v Čechách, ve Slezsku a na Slovensku. Tato říše dosáhla největšího rozmachu za knížete Svatopluka. Již jeho předchůdce, kníže Rostislav, však učinil velmi významný krok - požádal byzantského císaře a patriarchu o vyslání mise, jež by na území Velké Moravy šířila křesťanství. Tohoto úkolu se ujali soluňští bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj, kteří přinesli i vlastní liturgický jazyk. Již předtím v roce 845 přijalo 14 českých vévodů křest v bavorském Řeznu. Velkomoravská říše zanikla v 10. století pod náporem Maďarů. České knížectví a království

Jádrem dalšího státního vývoje na území Čech a Moravy bylo přemyslovské knížectví ve středních a západních Čechách, které tvořilo ucelenou soustavu opevnění a osídlení. V 9. stol. se sídlo Přemyslovců přeneslo z Levého Hradce do Prahy, jež se tak provždy stala centrem českého státu. V tvrdých bojích si Přemyslovci podrobili ostatní knížata a dokázali se ubránit i tlaku ze západu. Ten zintenzívněl zvláště za vlády Jindřicha I., jenž začal budovat rozsáhlý státní útvar - Svatou říši římskou. Jindřichovi se podrobil i kníže Václav (907 až 935) - musel složit obvyklý slib věrnosti a odvádět tribut, udržel si však na svém území panovnickou svrchovanost. Na tom se nic nezměnilo ani za krutých bojů za Václavových nástupců. Úspěchem politiky Přemyslovců bylo i získání církevní samostatnosti - r. 973 bylo v Praze založeno biskupství. Významnou úlohu ve zvelebování Čech sehrály i mnišské řády. Postupem času se stále více prosazovala centrální knížecí moc. Tento proces vyvrcholil r. 1085, kdy kníže Vratislav II.