Program společného československého státu si postupně získával podporu i domácích politických představitelů. Slováci se pro tento program definitivně rozhodli na poradě v Turčianském Sv. Martině 24. května 1918. Dualistická monarchie se po prohrané válce rozpadla. Jedním z jejích nástupnických států se stala i Československá republika. Byla vyhlášená v Praze 28. října 1918 a Slováci se k ní připojili svou deklarací na shromáždění Slovenské národní rady v Turčianském Sv. Martině 30. října 1918. Československá republika
Československá republika vznikla jako stát dvou národů - Čechů a Slováků - a významných národnostních menšin - Němců, Maďarů, Poláků, Židů a po připojení Podkarpatské Rusi i Rusínů. Od počátku existence nového státu se ukázalo být problematické zapojení českých Němců. Spojení Slovenska s Českými zeměmi do jednoho státního celku bylo výhodné pro obě části státu, ale postupně přinášelo i mnohé problémy. České země byly kulturně i ekonomicky vyvinutější. Méně rozvinutý slovenský průmysl nebyl schopný konkurovat vyspělejšímu českému průmyslu. Rozdílné bylo i vnímaní společného státu na české a slovenské straně. Čeští politici chápali stát jako centralistický a unitaristický, což se projevilo i v jeho ústavě z roku 1920. Na Slovensku se společný stát chápal více jako spojení dvou subjektů a postupně tu v politice převládl program slovenské autonomie. Sjednocení území Slovenska byl dost složitý proces, protože Maďaři se nechtěli vzdát ideje velkého Uherska. S cílem přičlenit slovenské území k Maďarsku vstoupila na Slovensko i bolševická maďarská armáda. Hranice Československa byly potvrzeny soustavou mírových smluv v r. 1919 -1920 (Versailleská, Saintgermainská a Trianonská). Československá republika byla demokratickým parlamentním státem. Prvním prezidentem byl T. G. Masaryk (do r. 1935), po něm nastoupil E. Beneš. Slovensko řídila ústřední vláda v Praze. Pro jeho správu bylo zřízeno zvláštní ministerstvo v čele se Slovákem Vavrem Šrobárem. R. 1928 bylo na Slovensku zavedeno krajinské zřízení, čímž bylo Slovensko respektováno jako samostatný administrativní celek, ale bez samoprávných orgánů. Vnitropolitická situace Československé republiky se komplikovala složitým mezinárodním postavením státu. Rapidně se zhoršila po nástupu Hitlera k moci, kdy se aktivizovali čeští Němci. Tehdy se poprvé začalo mluvit o Sudetech a sudetských Němcích. Likvidace Československa se stala jedním z cílů německé zahraniční politiky. Hitler přitom využil negativismu německé menšiny. Německý tlak vyvrcholil r. 1938.29. září podepsali v Mnichově Německo, Itálie, V.