Kočičí slavnost, při níž -- ovšem jen každým třetím rokem -- prochází městem velkolepý průvod v kočičích maskách, který končí na náměstí pod věží Belfort. Odtud jsou pak shazovány plyšové kočky. Slavnost vychází z krutého středověkého zvyku -- v zimě tkalci nasazovali kočky do skladů s vlnou, aby tam likvidovaly myši. Na počátku léta již byly kočky zbytečné, a proto je shazovali z věže. Naposledy se tak dělo v roce 1817; při obnovení tradice v roce 1938 již létaly vzduchem kočky hadrové.

Bruselský Grote Markt se na počátku července stává dějištěm festivalu Ommegang, jehož se účastní dva tisíce osob v historických kostýmech. Slavnost má kořeny ve 14. století, kdy žena chudého tkalce vyslyšela volání a s nasazením života přivezla na loďce z Antverp do Bruselu sošku Panny Marie. Na místě, kde s loďkou přistála, byl postaven kostel, k němuž každoročně putovalo procesí věřících. Dnešní průvod má podobu Ommegangu z roku 1549, kdy se ho účastnil císař Karel V. Odpovídají tomu historické postavy, dobové kostýmy i cechovní znaky. Průvodu se účastní i žijící příslušníci belgické šlechty v historickém oblečení, kteří tak zaujímají místa svých předků.

Butte de Lion neboli Lví pahorek vévodí bojišti u Waterloo, na němž se 18. června 1815 definitivně rozplynuly sny Napoleona I. o ovládnutí Evropy. Pahorek byl navršen ve 20. letech 19. století do výšky 40,5 m na místě, kde utrpěl zranění velitel nizozemského oddílu, pozdější král Vilém II. Na podstavci, vysokém 4,5 m, stojí lev o hmotnosti 28 tun, který byl odlit v Lutychu, údajně z hlavní děl nalezených na bojišti. Na vyhlídku na vrcholku pahorku vede 226 schodů. Návštěvníci mohou shora vidět další památníky rozhodující bitvy a muzea jejích hlavních protagonistů -- Napoleona a Wellingtona. Přímo při úpatí Lvího pahorku, který patří k nejnavštěvovanějším místům v Belgii, je umístěno informační středisko. .