Celkem pole kukuřičná měří 1,245.678 děsj. a sklizeň činí 75,440.400 pudů. Na 1 obyv. připadá nejvíce čisté sklizně kukuřičné v Bessarabii, totiž 17,30 pudu. Hrách seje se v celé říši Ruské, avšak nikde není jím oseto více než 5% polní půdy, nejméně pak jest ho v gub. archangelské. Celkem zaujímá 971.773 děsjatiny a klidí se ho 46,154.500 pudů, tak že po odečtení výsevu připadá na 1 obyv. průměrně 0,30 pudu, nejvíce v gub plocké (1,88) a nejméně v archangelské, oloněcké, petrohradské a pskovské (0,01). Nejúrodnější hrachová pole jsou v gub. kijevské, kde klidí se průměrně 97,7 pudů hrachu na 1 děsjatině, Čočka nepěstuje se vůbec v guberniích severních, příjezerních, v petrohradské, kalužské, tverské a jaroslavské, v mnohých guberniích ruskopolských, v Sibiři a ve střední Asii.

Úhrnem zaujímá plochu 341.036 děsj., sklizeň činí 15,646.100 pudů, z čehož téměř polovice připadá na gubernie středovolžské, totiž 152.944 děsj. a 6,139.600 pudů. Více než 1 pud čisté sklizně připadá na 1 obyv. jen v gub. penzenské, t. 1,05 pudu, nejúrodnější půda čočkou však jest v gub. kijevské, kde daří se na 1 děsj. průměrně 66,8 pudu čočky. Ještě menší rozšíření mají boby, jež pěstují se celkem na ploše 74.635 děsj. a jichž klidí se 4,791.500 pudů. Úplně scházejí v gub. orlovské, tulské, rjazanské, tambovské, simbirské, penzenské, astrachanské, tavrické, vladiměřské, kalužské, tverské, jaroslavské, kostromské, smolenské a petrohradské, pak v guberniích severních a příjezerních, v mnohých ruskopolských, v Sibiři a většinou i ve střední Asii, kdežto téměř polovice sklizně přichází z gub. jihozápadních, totiž 2,072.400 pudů, a to hlavně z gub. kijevské, v níž připadá na 1 obyv. téměř 1/4 pudu bobů, ačkoliv boby nejúrodnější jest gub. charkovská se 125 pudy sklizně s 1 děsjatiny. Velikou hospodářskou důležitost má na Rusi pěstování bramborů, a to zvláště na z., kdežto směrem k v. významu jejich ubývá.

Nejvíce sází se jich v gub. estonské, kde zaujímají 15% všech polí, pak v guberniích západoruských, kde zabírají 5-10%, a v gub. moskevské a jaroslavské, kde pole bramborová tvoří 6-7% veškeré plochy polní. K v. a zvláště k j. rozšíření jich ubývá, tak že brambořiště tvoří tu méně než 1% půdy polní.Celkem osázeno jest brambory 3,639.314 děsj. a klidí se jich 1.729,878.000 pudů, tak že na 1 obyv. připadá průměrně 11,13 pudu čisté bramborové sklizně, nejvíce v Estonsku (34,31) a nejméně v oblasti semipalatinské (0,37). Nejúrodnější bramborová půda jest v gub. tulské, kde 1 děsjatina plodí průměrně 711 pudů bramborů. Pro ruskou střední Asii jest důležitou plodinou t. zv. turkistánské proso čili dzugara, jímž osety jsou veliké plochy zvláště v obl. fergánské, zakaspické a samarkandské a které slouží jak za potravinu chudším vrstvám obyvatelstva, tak zvláště za píci dobytku, kdežto suchou slamou se topí.

Džugara vyžaduje sice hojně hnojiva, avšak daří se jí také až 600 pudů na 1 děsjatině. Ve Střední Asii pěstuje se také rýže, jež zaujímá tu asi 91.500 děsj. půdy. V nepatrném množství daří se rýže také v gub. bakinské. Celkem klidí se v Ruské říši přes 5 mill. pudů rýže. Z rostlin olejnatých pěstuje se v [Rusko]-ku len, konopí, slunečnice, řepka, tryzel, řepík, mák a j. Pěstování lnu tvoří důležité odvětvi ruského polního hospodářství, což patrno již z toho, že na [Rusko] připadá více než polovina celé světové sklizně lněné. V evropské části říše klidí se ročně 30 1/4 mill. pudů lněného vlákna a 38 3/4 mill. pudů lněných semen, kdežto v Sibiři klidí se lnu asi 1 1/2 mill. pudů. V největším rozkvětu jest pěstování lnu v gub. livonské a pskovské, kde zaujímá 13% veškeré půdy oseté, pak následují gub. vitebská, smolenská, kovenská, tverská, jaroslavská, kostromská, vladiměřská, vologodská a vjatská.

Přes polovici veškeré lněné sklizně ruské vyváží se za hranice, a to asi za 50 mill. rublů lnu a za 30 mill. lněného semene. Konopí pěstuje se hlavně v gub. orlovské, kurské, poltavské, černigovské a smolenské, kde zaujímá místy až 6,6% veškeré plochy oseté. Celkem oseto jest konopím přes 1/2 mill. děsjatin půdy hlavně černozemní i klidí se ročně 12 1/8 mill. pudů konopného vlákna a 15 1/2 mill pudů konopných semen, z čehož asi třetina vyváží se za hranice, totiž ročně asi za 10 mill. rublů konopí. Slunečnice rozšířena jest hlavně ve vých. guberniích černozemních, zvláště pak v gub, voroněžské a saratovské, kde zaujímá 2-2 1/2% veškeré půdy polní. Pokrývá dnes asi 1/4 mill. děsjatin půdy a klidí se jí do 1 mill. četvertí i slouží jednak za lidovou pochutinu, jednak k výrobě oleje.