Rozsah vinic je tu ovšem dosud mnohem menší, jen asi 4000 děsjatin, vína dobývá se tu ročně 130.000 věder, mimo to vyváží se 650.000 pudů hroznův. Na Krymu vinice měří celkem 6280 děsjatin s výrobou vína ročně do 1 mill. věder. Nejlepší vinice jsou na jižním břehu poloostrova, kde ode dávna daří se nejlepší vina ruská. V oblasti donské jest asi 3000 děsjatin vinic s výtěžkem 300.000 věder vína ročně, střediskem zdejšího vinařství jest stanice Razdorská. V gub. astrachanské pěstuje se réva celkem na ploše 1000 děsjatin, vína vyrobí se tu jen asi 25.000 věder ročně, za to vyváží se odtud přes 200.000 pudů hroznů. V obou posléze jmenovaných územích vinařství v poslední době značně kleslo. Rozsáhlejší a výnosnější než ve vlastní evropské Rusi jest vinařství v Kavkázsku, kde vinice zaujímají celkem plochu 117.400 děsjatin s ročním výtěžkem 10,830.000 věder vína, z čehož na Předkavkází připadá však jen 8% resp. 9%. Zde jest v oblasti těrské 4200 děsjatin vinic, v okruhu prikumském 3630 děsjatin, v obl. kubanské 650 děsj. a v obl. černomořské 560 děsj.

Mnohem větší rozkvět jeví vinařství v Zakavkází, kde nejlepší vína dodává gub. tiflíská, zvláště Kachetie, která sama těží přes 2 mill. věder ročně. Gub. kutaiská má roční výtěžek vína do 3 1/2 mill. věder, jelisavetpolská přes 600.000 věder, erivanská do 300.000 věder, bakinská přes 400.000 věder a dagistánská 1/4 mill. věder. Jakost vína kavkázského jest velmi rozmanitá, nejlepší jest kachetinské víno »saperavi«. Velmi úrodný vínem jest ruský Turkistán, kde měří vinice úhrnem 13.660 děsjatin půdy, a to v obl. samarkandské 6250 děsj., fergánské 5650 děsj. a v syrdarjinské 1760 děsj., hroznů klidí se tu ročně 5 1/2 mill. pudů, z nichž vyrábějí se hlavně hrozinky, kdežto výtěžek vína činí jen 43 000 věder ročně. Jakost jeho jest znamenitá a cena jeho vyšší než kdekoliv jinde v [Rusko]-ku.

Vinařství jest zde rozšířeno od pradávných dob, avšak lisování vína zavedli sem teprve Rusové, kteří činí tu pokusy i s výrobou vína šampaňského. Dekorativní zahradnictví jest dnes v [Rusko]-ku v úpadku proti dobám dřívějším, kdy šlechta měla za nevolnictví k disposici zdarma pracovní síly k zakládání a udržování rozsáhlých parků a ozdobných zahrad při svých sídlech venkovských. Nicméně i dnes jsou ještě na Rusi mnohé parky a ozdobné zahrady, nádherou a rozsáhlostí svojí právem proslulé. K nim náležejí především parky a zahrady carské rodiny, s nimiž setkáváme se zvláště v Petrohradě a okolí, v Moskvě Kijevě, na Krymu a na Kavkáze. Mimo to jsou v říši i některé rozsáhlé parky státní, jako v Umaně, ve Varšavě, v Moskvě a j., konečně nalézáme na různých místech říše i krásné parky a zahrady soukromé. Zvláště v poslední době hojně se zakládají ve velkoměstech a místech lázeňských, naproti tomu po venkově náležejí k vzácnostem.

Pouze ve středoasijských državách nacházíme ozdobné zahrady i při selských statcích, ovšem v rozměrech nepatrných a ve způsobě jen primitivní. Trpí pak ruské ozdobné zahradnictví vůbec velikou jednotvárností svého stromoví a keřů, pouze Krym a Kavkázsko jsou tu výjimkou. Okolnost tuto možno vysvětliti nedostatkem školek pro ozdobné stromoví a křoví v říši, kterýžto nedostatek nejvíce se pociťuje ve středním [Rusko]-ku, kde bylo by s velikým užitkem akklimatovati různé druhy stromů. Velmi oblíbeno jest v [Rusko]-ku pěstování květin v pokojích, které provozuje se horlivě ode všech vrstev obyvatelstva i na nejkrajnějším severu.