Rovněž velmi rozšířeno jest i pěstování květin ve sklenících a obchod s nimi, ačkoliv dosud dováží se mnoho květin z ciziny, zvláště z Německa a Nizozemí. V největším rozkvětu jest květinářství ve Varšavě, pak v guberniích pobaltických a v Zakavkází. Dříve pěstovaly se ve sklenících i různé druhy jižního ovoce, zvláště proslulé tím byly skleníky dvorních zahrad, avšak s rozšířením železniční sítě toto pěstování zaniklo, vytlačeno byvši přímým dovozem plodu z jižních zemí. Říše Ruská má nesmírné bohatství lesů, jejichž úhrnná rozloha na území ruském činí zajisté do 700 mill. děsjatin, t. j. více než třetinu veškeré plochy carství. V evropském [Rusko]-ku lesy zaujímají areal 179,9 mill. děsjatin, t. j. téměř 2 mill. km, což činí 40% celého území vlastní evropské Rusi. K tomu přistupují lesy v Čuchonsku měřící celkem 18,7 mill. děsjatin, pak lesy kavkázské v rozloze úhrnem 6,9 mill. děsjatin a konečně ohromné lesní prostory Sibiře táhnoucí se od Uralu až k Tichému okeánu a měřicí zajisté na 500 mill. děsjatin. Středoasijské državy [Rusko]-ka jsou následkem přirozených svých poměrů většinou zalesněny jen slaběji.

Rozdělení lesů v evropské Rusi jest velmi nepravidelné, neboť kdežto s. a sv. mají jich nadbytek, jest jich na j. a jv. skutečný nedostatek. Nejlesnatější gubernie evropské Rusi jest gub. vologodská, z jejíž plochy jest 88,3% pokryto lesem. Hojně zalesněna jest i gub. oloněcká (78%), permská (74,7%), archangelská (63,7%), vjatská (60,8%) a kostromská (52,4%), kdežto v ostatních guberniích evropsko-ruských zalesnění činí méně než 50% plochy a klesá pod 10% v gub. charkovské (8,7%), tulské (7,8%), kurské (7,1%), voroněžské (6,8%), samarské (6,7%), bessarabské (5,8%, tavrické (5,7%), poltavské (4,7%), v jekatěrinoslavské (2,4=), v donské (2,4%), v chersonské (1,4%) a v astrachanské (0,5%). V ruském Polsku jest zalesnění rovnoměrnější než v ostatní evropské Rusi, kolísajíc mezi 13,1% v gub. piotrkowské a 27,9% v gub. radomské. Velmi silně zalesněno jest Čuchonsko, kde v žádné gubernii není lesnatost menši než 50%, stoupajíc v gubernii svatomichelské dokonce na 91,6%. Velmi nerovnoměrné jest zase zalesnění Kavkázska. Zde lesy v gub. stavropolské kryjí jen 0,3% půdy, v gub. kutaiské však naproti tomu 47,1% půdy, průměrná lesnatost celého kraje pak činí 16,3%. Zalesnění Sibiře vymyká se přesnému číselnému znázornění, neboť jednak tamní lesy tvoří namnoze nedostupné pralesy prostoupené nad to ještě močály, jednak o nějakém lesním hospodářství není tu většinou ani řeči, následkem čehož rozloze lesů nevěnuje se zde ta pozornost jako v evropském [Rusko]-ku.

V gub. tobolské oblast lesů zaujímá asi 71 1/2 mill. děsjatin plochy, na které jen místy jsou prostory bezlesé, tak že asi polovinu celé gubernie možno pokládati za plochu lesní. V gub. tomské jsou lesy jednak v hornatině Altajské, jednak na s., kde připojují se k sibiřské oblasti lesní, která zaujímá tu přes 15 mill. děsjatin. V Jakutsku více než 200 mill. děsjatin půdy náleží k oblasti lesů, která prostoupena jest tu místy plochami způsobilými k orbě. V původní východní Sibiři, t. j. v gub. jenisejské a irkutské náleží k oblasti lesů do 150 mill. děsjatin půdy, která namnoze pokryta jest souvislými, močálovými pralesy. V oblasti zabajkalské státní lesy měří do 6 mill. děsjatin, vůbec zalesněna pak jest téměř polovina oblasti. V Amursku stát má lesů 29 mill. děsjatin, t. j. 52% celé oblasti, avšak výtěžek z nich není dosud téměř žádný. V oblasti přímořské kraj jižněussurijský jest téměř úplně zalesněn a lesy skýtají tu státu značný užitek. Naproti tomu na s. oblasti brání většímu rozšíření lesů poměry podnební, zvláště na poloostrově Čukčů nepříznivé, kdežto Kamčatka jest zalesněna dosti hojně. V oblastech stepních jest lesů málo, celkem asi 1/4 mill. děsjatin, tak že nemají tu hospodářské důležitosti.