referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Valér
Nedeľa, 18. apríla 2021
Rusko
Dátum pridania: 14.08.2007 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: jezisko
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 7 905
Referát vhodný pre: Gymnázium Počet A4: 20.5
Priemerná známka: 3.00 Rýchle čítanie: 34m 10s
Pomalé čítanie: 51m 15s
 

Zemědělství.

Hlavním podkladem a nejdůležitější oporou veškerého hospodářského bytí celé říše Ruské jest dosud a zajisté ještě po nedozírnou dobu budoucna zůstane orba. Přes nejhorlivější péči a všestrannou pozornost, jíž těší se na Rusi průmysl i hornictví, a přes nepopíratelně ohromné jejich pokroky v době poslední jest stále ještě výnos rolnictví největším pramenem ruského národního blahobytu a bohatství. Neboť ceníme-li výrobky ruského průmyslu a báňský výtěžek říše sotva na 3 milliardy rublů ročně, cena pouze obilin i za nízkých cen v carství sklizených páčí se na 2 1/2 milliardy rublů ročně, kdežto ostatní polní plodiny v říši sklizené mají hodnotu nejméně 3/4 milliardy rublů. Orba a živnosti s ní souvisící skýtají bezprostředně výživu čtyřem pětinám ruského obyvatelstva a jen pětinu vyživují přímo zaměstnání a povolání jiná. Polní hospodářství dodává také daleko nejdůležitější předmět ruského vývozu zahraničného, neboť obilí a mouky vyváží se z říše do ciziny ročně asi za 300 mill. rublů, což činí asi dvě pětiny veškerého rus. vývozu vůbec.

Nad to pak dlužno uvážiti, že orba v říši Ruské může ještě se rozšířiti a zajisté v budoucnosti skutečně se rozšíří na ohromná prostranství k hospodářství polnímu výborně způsobilá, avšak rolemi dosud nezabraná. Tak na př. ve východní Sibiři k orbě způsobilé jest přes 25 mill. děsjatin půdy, ale skutečně vzděláno sotva 1 mill. děsjatin, v Amursku hodí se k orbě přes 10 mill. děsjatin půdy dosud nevzdělané, v Zabajkalsku přes 20 mill. děsjatin, v gub. tobolské z 21 1/2 mill. děsjatin orné půdy oseto jest sotva 1 1/2 děsj. a rovněž veliké, posud nevzdělané plochy úrodné a k orbě znamenitě se hodící půdy nalézáme i v gub. tomské, v kirgizských stepích a i v mnohých guberniích Rusi evropské. Možno tudíž s jistotou za to míti, že celková rozloha polností a vzdělané půdy vůbec může v carství Ruském v budoucnosti nejméně se zdvojnásobiti.

Ježto pak dále dosavadní způsob polního hospodaření na Rusi jest po většině velmi primitivní a extensivní a zajisté dobou značně se zdokonalí a přejde v polaření intensivní, patrno jest, jak ohromný rozvoj a pokrok očekávati lze pro budoucno v ruské orbě. Celkem zaujímají polnosti v evropském [Rusko]-ku bez Čuchonska (v. t.) r. 1902: 71,554.692 děsjatiny a v [Rusko]-ku asijském 10.522.821 děsjatinu, totiž ve vlastní Sibiři 2,807.637 děsj., v generální gubernii amurské 370.000 děsj., v stepních oblastech 972 773 děsj., v ruském Turkistáně 2,079.380 děsj. a v Kavkázsku 4,293.031 děsj. Nejdůležitější polní plodina Ruské říše jest ozimní žito, jímž oseto jest 26,814.046 děsj. a jehož klidí se (1902) 1403,370.000 pudů, kdežto žito jarní zaujímá jen 571.680 děsj. a roční jeho sklizeň činí 21,750.300 pudů. Pokrývají tudíž žitná pole asi třetinu veškeré orné půdy říše, kterýžto poměr zvyšuje se v gub. vladiměřské, kazaňské a simbirské na více než polovinu všeho osevu. Směrem k j. a jv. důležitosti žita ubývá a plocha jím osetá klesá pod 5% veškerých rolí (v Bessarabii, stepních oblastech). V Sibiři nabývá většího významu žito jarní, které v Amursku a Zabajkalsku stává se hlavní plodinou.

V poměru k obyvatelstvu nejvíce ozimního žita plodí střední zemědělské gubernie, kde na 1 obyv. připadá (1902) 18,85 pudu žita, v gub. tambovské pak dokonce 24,34 pudu, nejméně pak v oblastech stepních, totiž sotva 1/2 pudu na 1 obyv. Jarní žito má větší význam pro výživu obyvatelstva pouze v Sibiři, kde klidí se ho průměrně do 2 pudů na 1 obyvatele. V celé říši vůbec připadá na 1 obyv. po odečtení zrní k osevu potřebného na 10 pudů žita, mnohem více než kterékoliv jiné plodiny polní. Nejúrodnější žitná pole celé říše má gubernie kijevská, kde klidí se na 1 děsjatině půdy průměrně 98,7 pudu žita ozimního, kdežto žitem nejméně úrodná jest gub. astrachanská, která dává průměrně sotva 12 pudů na 1 děsj., v celé říši pak činí průměrná sklizeň ozimního žita 52,3 pudu s 1 děsj., kdežto žita jarního jen 38 pudů, nejvíce v oblasti semirěčenské (76,4) a nejméně v gub. archangelské (16,2).

 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Rusko SOŠ 2.9373 959 slov
Rusko SOŠ 2.9693 980 slov
Rusko SOŠ 2.9646 4196 slov
Rusko SOŠ 2.9129 1675 slov
Rusko SOŠ 2.9442 313 slov
Rusko SOŠ 2.9589 1271 slov
Rusko SOŠ 2.9951 959 slov
Rusko SOŠ 2.9539 3362 slov
Rusko SOŠ 2.9638 501 slov
Rusko SOŠ 2.9829 1625 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.