referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Igor
Sobota, 10. apríla 2021
Japonsko
Dátum pridania: 14.08.2007 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: jezisko
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 916
Referát vhodný pre: Gymnázium Počet A4: 2.5
Priemerná známka: 2.92 Rýchle čítanie: 4m 10s
Pomalé čítanie: 6m 15s
 
Od války s Ruskem do války světové. Ještě před uzavřením míru portsmouthského byla podepsána 12. srp. 1905 nová smlouva anglicko-japonská na dobu 10 let, jíž podstatně utužena pouta, vížící oba státy od smlouvy z r. 1902. Anglie tu uznala (s patrným hrotem proti Rusku) Koreu za oblast vlivu japonského a zavazuje se přispěti k její ochraně, kdežto [Japonsko] na sebe vzalo obdobný závazek pro britské državy v Indii a pro sféru britského zájmu v indickém pohraničí (Tibet), kde výslovně přiznalo Anglii právo činiti všechna opatření k ochraně indických oblastí. Závazek vzájemné pomoci měl nabýti účinnosti, jakmile by jen jediná mocnost napadla jednu ze smluvních stran. Tato smlouva spolu s porážkou Ruska umožnila [Japonsko]-u ráznější postup na Korei. S ní uzavřena 18. list. 1902 smlouva, kterou [Japonsko] nabylo kontroly zahraniční politiky poloostrovní říše. Skutečný protektorát [Japonsko]-a nad Koreou nastal konvencí z r. 1907, jíž se fakticky dostalo jap. residentu v Seulu nejvyšší moci zákonodárné i výkonné.

Brzy po rusko-jap. válce se však zhoršily vztahy vítězné říše ke Sp. St. s.-am. Hlavním důvodem byla opatření proti jap. vystěhovalectví na půdu Sp. St. Kalifornie bránila dětem Japonců, usedlých v zemi, choditi do am. škol; Japoncům, usazeným na Havajském souostroví, patřícím Sp. St., zakázán přístup na s.-am. pevninu. Na obou stranách byla u odpovědných státníků zřejmá snaha, nevésti tento konflikt, který se hluboce dotýkal národní citlivosti i hosp. zájmů obou stran, až na ostří nože. Tak hlavně zásluhou presidenta Roosevelta byl formulován nový zákon, jenž upravil jap. přistěhovalectví do Sp. St. (1907) co nejobecněji, aby se patrným hrotem nedotýkal jap. sebevědomí. Naopak se zase jap. vláda v t. zv. „gentlemen’s agreement” z téhož roku zavázala, že nebude povolovati do Sp. St. odchod dělníkům, nýbrž jen omezenému počtu zámožnějších a vzdělanějších osob. Přes okázalou plavbu am. válečného loďstva do vých. Tichomoří (1908) pak došlo dokonce k jakémusi politickému sblížení mezi [Japonsko]-em a Sp. St., když si 30. list. 1908 obě strany zaručily dohodou Takahira-Rootovou status quo v oblasti Tichého oceánu. Napětí mezi oběma velmocemi tím ovšem úplně odstraněno nebylo, zejména když ku problému jap. vystěhovalectví ( jež do Sp. St. opatřeními Unie bylo prakticky podvázáno) přistoupilo rostoucí obchodní soupeření na východoasijských trzích.

Proto proti Sp. St. hledalo [Japonsko] oporu u ostatních velmocí. R. 1907 uzavřelo smlouvu s Francií, jíž si obě strany vzájemně zaručovaly ochranu svých zájmů v čínských oblastech, a sblížilo se dokonce i s Ruskem, když carská říše, upínajíc pozornost opět více ku politice evropské a zejména k Balkánu, vítala uvolnění na Dálném východě. Zvláštními smlouvami byl r. 1907 upraven řádný železniční provoz v Mandžusku mezi konečnými stanicemi ruskou a japonskou a rybářství v moři mezi Sachalinem a Kamčatkou a podepsána všeobecná přátelská smlouva rusko-japonská 30. srp. 1907. Ještě více sblížil oba státy, nedávno nepřátelské, návrh am. státního sekretáře Knoxe r. 1909 o mezinár. „neutralisaci” drah v Mandžusku. Byl projevem zásady politiky „otevřených dveří” v Číně, kterou Sp. St. ohrožovaly stejně Rusko jako [Japonsko] Schůzka rus. ministra Kokovcova s markýzem Ito v Charbinu sblížení dokumentovala; jap. státník byl však zabit fanatickým Korejcem 26. říj. 1909. Ale 4. čce 1910 byla podepsána rus.-jap. smlouva o ochraně statu quo v Mandžusku, namířená především proti Sp. St. Smlouva měla i tajné články, dosud neznámé, o rozdělení oblastí rus. a jap. vlivu. O ně se patrně opíralo [Japonsko] když 22. srp. 1910 donutilo posledního císaře korejského k abdikaci a provedlo úplné přivtělení Korey. Těsně před tímto významným zvětšením jap. imperia, jež se nesetkalo u žádné z velmocí s odporem, zemřel císař Mutsuhito (30. čce 1910) a nastoupil Yoshihito Haruno-miya; tím nastalo podle jap. tradice období Taishô. Napětí jap.-americké se obráželo iv nové smlouvě japonsko-anglické z 13. čce 191 1. [Japonsko] na rozdíl od smlouvy z r. 1905 nepřejalo tu již závazek, případně pomoci Anglii v jejích zájmech v Indii a v ind. pohraničí; ani Anglie se nezavázala pomoci [Japonsko]-u proti mocnosti, s níž sama měla smlouvu o arbitrážním řízení, jako tomu bylo právě u Sp. St. Tím přátelství s Anglií ztratilo pro [Japonsko] mnoho na významu proti smlouvě z r. 1905.

Vnitřní politiku japonskou před svět. válkou vyznačuje rostoucí sociální napětí; jeho pramenem byla překotná industrialisace země a s ní nesnáze finanční a hospodářské, které doprovázely výbojnou politiku zahraniční.
 
Podobné referáty
Japonsko SOŠ 2.9511 1156 slov
Japonsko SOŠ 2.9721 1283 slov
Japonsko SOŠ 2.9414 1057 slov
Japonsko SOŠ 2.9923 258 slov
Japonsko SOŠ 2.9538 4728 slov
Japonsko SOŠ 2.9726 1570 slov
Japonsko SOŠ 2.9329 1180 slov
Japonsko SOŠ 2.9603 1586 slov
Japonsko SOŠ 2.9743 362 slov
Japonsko SOŠ 2.9497 10564 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.