V širším smyslu značí území, ve kterém přebývají Slováci, t. j. čásť východní Moravy, jež sluje [Slovensko] Moravské neboli Slovácko, a čásť Uher, kteráž sluje [Slovensko] Uherské čili Slovensko v užším smyslu. O [Slovensko] ku Moravském viz čl. Morava. [Slovensko] Uherské (viz příloha) v sev. Uhrách leží mezi 48° a 50° sev. šířky a mezi 16 1/2° až 23 1/2° vých. délky Gr., má tvar podlouhlý směrem od severovýchodu k jihozápadu.Jest užší ve své východní polovici a širší v západní. Měří v délce 537 km a v největší šířce, t. j. od západních Bezkydů na hranicích uhersko-slezských od severozápadu směrem jihovýchodním až po Zombor při Sečanech v Novohradě, tedy asi jejím středem, přes 200 km.

Na severu a severozápadě Karpaty tvoří přirozené hranice Slovenskoka, na západě pak řeka Morava počínaje od Skalice až po Děvín; jsou to zároveň geografické hranice Uher. Východní a jižní hranici přesně stanoviti nelze, poněvadž Slováci mísí se zde s Malorusy a Maďary a statistika provádí se pod úředním nátlakem ve prospěch živlu maďarského. Podle této statistiky první obcí s většinou slovenského obyvatelstva je na východě Huta v užhorodské stolici, na západě poslední je Uhorská Ves v prešpurské stol. Nejsevernějším bodem je vrch Polica při Horní Zubrici v oravské stolici; nejjižnější obcí s většinou slovenského obyvatelstva je Sloven. Meder v nitranské stol. Jazykové hranice, mezi nimiž Slováci (v. t.) svou úředně připuštěnou většinou převládají, vedou nás, když je od západu na východ sledujeme, od Hochštetna dolů řekou Moravou až k Dúbravce, odtud východním směrem k Ivánke, potom severním ke Slovenskému Gurabu, odkud s malými výběžky na jih hranice stále vede na východ, přestupuje u Stredy řeku Váh a zároveň i hranici prešpurské stolice, pak probíhá nitranskou stolicí a teprve u Urmína zabíhá podél řeky Nitry na jih, tvoří výběžek až po Sloven.

Meder, vrací se pak překročivši řeku Žitvu v tekovské stolici kolem Beleku na sever k Vráblům, odkud jde zase směrem východním přes řeku Hron nad Levice, pak hontskou stolicí přes Merovce, Hrušov k Plachtíncům, dále novohradskou stol. na Sklabinu u Baláž-Ďarmot; odtud směrem severovýchodním nad Lučenec ke Keresztúru přes hranice gemerské stol. na Čerenčany u Rimavské Soboty přes řeku Rimavu směrem až k Betliaru nad řekou Slanou blízko Rožňavy, potom přestoupí hranice stol. spišské ke Stilbachu pořád směrem severovýchodním až po Kolinovce nad řekou Hernâdem; zde otáčí se na jih kol Fizéru na Kazmír do zemplinské stol., kde pak ubírá se na severovýchod ke vtoku Ungu do Laborce, jde dále užhorodskou stol. údolím Ungu až po obec Hutu; zde obrací se směrem severozápadním a jde oklikami přes zemplinskou stolici až po Regetovku pod Bezkydy v šaryšské stolici na hranicích Haliče.

Avšak hranice pomezí, které Slováci souvisle ovšem obývají, jsou i podle úřední statistiky docela jiné, mnohem rozsáhlejší. Podle téže statistiky je »maďarských« obcí smíšených se slovenskými obyvateli veliký počet, a když osady tyto stopujeme, shledáváme, že kraje obývané Slováky v nepřetržité souvislosti sahají na východ po Seredné v užhorodské stol. (ba až po Mukačevo v berežské stol.), čímž přirůstá Slovákům na délce jejich rozlohy 10 km, což pak činí spolu 547 km. Avšak na jih Slováci rozprostírají se souvisle mnohem víc, ovšem smíšeni s Maďary nebo Němci a Srby, a to přes celou stolici komárenskou a ostřihomskou podél Dunaje přes stolici bělehradskou a pešťskou. sahajíce v této až po Örkény, podél Dunaje až dole na jih. Národopisné hranice Slovenskoka jsou: na severu a severovýchodě Halič, odkud v trenčanské, oravské a spišské stolici stýkají se s Poláky, ve spišské, šaryšské, zemplinské a užhorodské s Malorusy, kde na úkor těchto se rozšiřují, na jihu pak, kde Slováci všude míchají se s Maďary, hranice národnostní někde ustupuje, někde postupuje. Skutečná hranice jazyková by zajisté padla jižněji, kdyby pohraniční Slováci, umějící také maďarsky mluviti, nebyli statistikou označováni za Maďary. Na jihozápadě Slováci sousedí nebo se mísí také s Němci, zvláště podél Dunaje a podél hranic Dol. Rakous. Na severozápadě jsou sousedy Moravané a severněji Slezané.

Uvnitř území Slovenskoka jest několik osad Němců, kteří byli zde osazováni králi uherskýmí již od XIII. stol.; jsou to hlavně města spišská a báňská a pak několik obcí v turčanské, nitranské a tekovské stolici, které stále se slovakisují. Kdysi jich bylo ještě více, i po jiných stolicích, ale ti se již všichni dávno poslovenštili.