Afghánistán

Afghánistán




Afghánistán


AFG
Afghánský islámský stát
652 225 km²
20,3 mil. obyvatel
OSN


Afghánská demokratická republika byl od vojenského převratu 27. dubna 1978 název státu ležícího mezi Íránem, Pákistánem a bývalým SSSR. R. 1992 se stát přejmenoval na Afghánskou islámskou republiku. V polovině 2. tisíciletí před Kr. tu sídlily íránské kmeny. V polovině 6. stol. před Kr. dobyl území perský král Kýros II. Velký. V letech 329 až 327 před Kr. ho obsadil při své vojenské výpravě do Asie Alexandr Velký. Po jeho smrti se na trůnu vystřídalo více vládců a země trpěla nájezdy rozličných asijských národů. V 7. stol. Afghánistán rychle islamizovali Arabové. Až za dynastie Ghaswanidovců se stal, od r. 962, znovu samostatnou říší. R. 1381 dobyl zemi mongolský vladař Timur Lenk. V 16. a 17. stol. vládli na severu indičtí Mughalové, na jihu perská dynastie Safavidovců, ale o východ země se stále bojovalo. Až r. 1474, když vládu převzal emír Ahmedšáh, zakladatel dynastie Durránovců, se v zemi znovu obnovila nezávislost. R. 1919 vyzval budoucí král Amánulláh Afghánce do svatého boje proti Britům a rávalpindská smlouva z 8. srpna 1919 zabezpečila Afghánistánu úplnou nezávislost. Amánulláh se stal králem r. 1926, ale svou reformní politikou se dostal do konfliktu s vyššími vrstvami duchovenstva i světského obyvatelstva a r. 1929 byl svržen. R. 1953 se stal ministerským předsedou princ Muhammad Dáúd (r. 1963 se stal prezidentem). Uskutečňoval politiku omezené spolupráce s SSSR a v červenci 1973 vyhlásil republiku. Proti Dáúdovi povstali 27. dubna 1978 levicově orientovaní důstojnicí a ustavili revoluční radu. Sovětský svaz novou vládu okamžitě uznal. V srpnu 1978 uzavřely obě země na 20 let smlouvu o přátelství. Nepokoje mezi muslimským obyvatelstvem v září 1979 způsobily, že Sovětský svaz 27. prosince 1979, když se odvolal na tuto smlouvu, vojensky obsadil zemi a do funkce hlavy státu dosadil Moskvě oddaného Babraka Karmala. Začala zdlouhavá válka mezi sovětskými okupačními jednotkami a afghánským vládním vojskem na jedné straně a muslimskými povstalci na straně druhé. R. 1982 začala v Ženevě jednání mezi Afghánistánem a Pákistánem (který všestranně podporoval povstalce) o mírovém řešení konfliktu. Koncem r. 1987 Sovětský svaz vyhlásil, že svoje vojska z Afghánistánu postupně stáhne. Sovětské vedení si přiznalo porážku a 15. února 1989 opustil Afghánistán poslední sovětský voják. Navzdory očekávání se dosavadní systém v Afghánistánu nezhroutil.

Boje mezi afghánským vládním vojskem a muslimskými povstalci pokračovaly dále. Na začátku r. 1992 se konflikt pokusila urovnat mírová mise OSN, její postup však nenašel pochopení roztříštěného hnutí odporu. Situace se stala neudržitelnou, proto se v dubnu 1992 prezident Muhamad Nadžíbulláh vzdal funkce. Představitelé afghánského hnutí odporu dospěli k dohodě o utvoření rady, která převzala kontrolu nad zemí a jejím hlavním městem Kábulem. Proti dohodě a radě dále bojovaly skupiny fundamentalistického vůdce Gulbuddína Hekmatjára. V lednu 1993 převzal zákonodárnou moc parlament. Nepřetržité boje mezi znepřátelenými stranami pokračovaly i v r. 1995 a vyžádaly si tisíce obětí na životech převážně civilistů. Hlavní město: Kábul (asi 1,4 mil. obyvatel)
Úřední řeč: paštunština a darijština
Náboženství: muslimské
Státní zřízení: islámská republika
Hlava státu: Muhammad Omar - prezident do 1996 - faktickou moc ve státě drží od 1996 předseda Nejvyšší rady Talibanu Mulláh Muhammad Rabbání
Předseda vlády: Muhammad Rabbání
Měna: afghání = 100 pulů


Území: Afghánistán.