Arménie

ARM
Arménská republika
29 800 km²
3,6 mil. obyvatel
OSN, SNS, OBSE


Arménská republika získala nezávislost 23. srpna 1990, kdy Nejvyšší sovět Arménské sovětské socialistické republiky přijal deklaraci o nezávislosti. Zároveň došlo ke změně názvu státu na Arménskou republiku a byly zavedeny státní symboly a hymna z r. 1920.23. září 1990 byla vyhlášena nezávislost republiky. Dějiny Arménie

Dnešní Arménie byla osídlena již ve 4. až 3. tisíciletí př. Kr. V 13. stol. př. Kr. došlo k formování kmenových svazů, které bojovaly proti Asyřanům. Sjednocením arménských kmenů v 9. stol. vznikla na území Arménie říše Urartu, která byla v 6. stol. dobyta Médy. V 6. stol. př. Kr. se začala v oblasti Arménské vysočiny vytvářet Velká Arménie, která se již v 4. -3. stol. stala samostatným státem. Největšího rozkvětu dosáhla za vlády Tigrana II. (95 až 56 př. Kr), kdy patřila k nejmohutnějším státním útvarům tehdy známého světa. Bylo to období rozvoje řemesel a obchodu a zakládání měst, vysoké úrovně dosáhla zemědělská výroba a došlo k rozkvětu kultury. V sousedství Velké Arménie existoval stát Malá Arménie, který se později stal římskou provincií. Velká Arménie, v obavě před vlivem Perské říše, se přimkla k římskému impériu, ale přesto byla r. 387 rozdělena mezi Říši východořímsku a Říši perskou. Ve 4. stol. bylo v zemi završeno šíření křesťanství, které se stalo státním náboženstvím. V 8. stol. se Arménie stala arabskou provincií, v 9. stol. za vlády dynastie Bagratovců obnovila svoji samostatnost. Došlo k opětovnému rozkvětu země. Arméni byli významnými obchodníky s rozsáhlými styky. V 13. stol. byla Arménie podmaněna seldžuckými Turky, později mongolskou Zlatou hordou. R. 1639 se západní část území dostala pod tureckou a východní pod perskou nadvládu. V tomto období došlo v zemi ke vzniku národně osvobozeneckého hnutí. Na počátku 19. stol. byla východní Arménie připojena k Rusku (r. 1849 vznikla Jerevanská gubernie). Západní Arménie, která byla součástí Turecka, se na počátku první světové války stala obětí turecké šovinistické politiky, v důsledku které byli Arméni násilně přesídleni z frontového pásma. Jednalo se však jen o záminku pro masové pogromy a vyvražďování Arménů. Zahynulo více než milion lidí a na půl milionu jich bylo násilně přesídleno do nehostinných oblastí. Arménie jako součást Sovětského svazu

V listopadu 1917 došlo v Arménii k rozmachu národně osvobozeneckého boje.