Moc v zemi získala strana Dašnakcuthjun, jejíž příslušníci se nazývali dašnaci. Do března 1918 byla Arménie součástí Zakavkazského komisariátu v Tbilisi, od dubna do května 1918 byla vyhlášena samostatná Arménská republika. 4. června byla podepsána mírová smlouva s Tureckem, kterému byla odstoupena velká část území. Po podepsání příměří s Tureckem vstoupily do Arménie britské jednotky. V červenci 1919 se v Arménii konaly parlamentní volby, ve kterých zvítězila strana dašnaků. V březnu 1920 vypukly boje mezi Arménií a Ázerbajdžánem o území Náhorního Karabachu, v jejichž průběhu byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (po vpádu sovětských vojsk do Ázerbajdžánu). V srpnu 1920 podepsala Arménská republika mírovou smlouvu s Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou. Ruská bolševická vláda sice uznala nezávislost republiky, ale už v listopadu 1920 sovětská vojska napadla arménskou armádu, která znovu bojovala proti Turecku, a vzápětí byla vyhlášena Arménská sovětská socialistická republika. V únoru 1920 vypuklo v zemi protikomunistické povstání, které bylo v dubnu potlačeno. Na počátku r. 1922 byla na prvním arménském sjezdu sovětů schválena ústava. Od prosince 1922 do prosince 1936 byla Arménie součástí Zakavkazské socialistické federativní sovětské republiky, potom byla obnovena Arménská socialistická sovětská republika, jejíž vývoj byl určován politickými poměry v rámci SSSR. Bouřlivý vývoj v nejnovějším období

V únoru 1988 vypukly v Jerevanu nepokoje (jako jedny z prvních v bývalém Sovětském svazu) za připojení Náhorní karabašské autonomní oblasti k Arménii, které požadoval i nejvyšší orgán této oblasti. V červnu 1988 schválil Nejvyšší sovět Arménské SSR připojení Náhorního Karabachu k Arménii, toto rozhodnutí bylo vzápětí zrušeno Nejvyšším sovětem Ázerbájdžánské SSR. Když v červenci 1988 zamítl Nejvyšší sovět Sovětského svazu připojení Náhorního Karabachu k Arménii, vypukly rozsáhlé nepokoje provázené stávkami a došlo k masovému útěku obyvatel opačných národností z obou republik. 7. prosince 1988 byla severozápadní oblast Arménie postižena rozsáhlým zemětřesením, při kterém zahynulo více než 50 000 obyvatel. Spory o Náhorní Karabach však pokračovaly i r. 1993, přestože Arménie a Ázerbájdžán podepsaly několik dohod a příměří. Od ledna 1989 do listopadu 1989 se sporné území nacházelo pod ústřední správou, potom se znovu stalo součástí Ázerbájdžánu.