Zároveň došlo k vyostření mezi oběma republikami, od srpna do října blokoval Ázerbájdžán železniční spojení s Arménií, což vedlo ke katastrofální situaci v zásobování. Do oblasti konfliktu byla nasazena Sovětská armáda. V lednu 1990 vypukly nepokoje v Baku, v Náhorním Karabachu i v dalších oblastech byl vyhlášen výjimečný stav. Problém se pokusil řešit Nejvyšší sovět Sovětského svazu, který inicioval rozhovory mezi oběma republikami, ale arménští poslanci hlasovali proti návrhu. Konflikt přetrvá dodnes a vyžádal si již přes 40 000 lidských obětí. Situaci se nepodařilo vyřešit ani misi KBSE v čele s československým ministrem zahraničí J. Dienstbierem v květnu 1992. V květnu 1990 se v Arménii konaly první svobodné volby, ve kterých zvítězilo Arménské celonárodní hnutí, nejpočetnější neformální organizace v zemi. Usiluje o dosažení hospodářské samostatnosti státu, připojení Náhorního Karabachu k Arménii, vytvoření pluralitního politického systému apod. V květnu 1990 vypukly srážky mezi jednotkami ministerstva vnitra SSSR a ozbrojenými Armény, v červnu 1990 byl v Moskvě přijat prezidentský dekret o rozpuštění arménských ozbrojených skupin, který však Arménie odmítla splnit. V srpnu 1990 byl předsedou Nejvyššího sovětu Arménské SSR zvolen vůdce Arménského celonárodního hnutí Levon Ter-Petrosjan, který je od r. 1991 hlavou státu. V září 1991 Arménie vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu a 21. prosince 1991 se stala jedním ze zakládajících členů Společenství nezávislých států. V červenci 1995 obyvatelé vyslovili souhlas s novou ústavou, která dává prezidentovi poměrně velké pravomoci. Hlavní město: Jerevan (1,3 mil. obyvatel)
Úřední řeč: arménština
Náboženství: křesťanské (arménská církev)
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Robert Kočarjan (od 1.4. 1998)
Předseda vlády: Armen Darbinjan
Měna: dram = 100 lumů


Území: Arménie.