Ázerbájdžán



ASE
Ázerbájdžánská republika
86 600 km²
7,4 mil. obyvatel
OSN, SNS, OBSE, ECO


Nezávislost Ázerbájdžánské republiky byla poprvé vyhlášena 28. května 1918, 23. srpna 1991 byl přijat zákon o svrchovanosti republiky a 30. srpna 1991 byla vyhlášena její samostatnost. Nejstarší dokumenty o osídlení území Ázerbájdžánu pocházejí z doby kamenné, první státní útvary zde vznikaly ve starověku: v 9. až 6. stol. př. Kr. říše Urartu, v prvním polovině prvního tisíciletí př. Kr. říše Mana. Oba státy byly v průběhu 7. až 6. stol. př. Kr. podmaněny Médskou říší, kterou později včetně jižního Ázerbájdžánu ovládla perská dynastie Achajmenovců a říše Atropene. Na severu území od 1. stol. př. Kr. do 10. stol. n. l. existoval státní útvar pod názvem Albánie Kavkazská. O ázerbájdžánské území usilovali Řekové, Římané i Peršané. V 4. stol. se zde rozšířilo křesťanství a stalo se státním náboženstvím, ale v 7. stol. území dobyli Arabové a následovala násilná islamizace. V průběhu 9. -16. stol. vznikala řada drobných knížectví, od ll. stol. do 14. stol. byla země zasažena vpády seldžuckých Turků a Mongolů. Vláda perské dynastie Safíjovců v 16. stol. znamenala období rozkvětu, protože byla země zapojena do obchodních vztahů Perské říše. Na počátku 17. stol. byl Ázerbájdžán podmaněn Osmanskou říší. V 18. stol. do vývoje oblasti zasáhlo Rusko, které se pokusilo obsadit pobřeží Kaspického moře s významným městem Baku. R. 1828 byla k Rusku připojena i severní část Ázerbájdžánu, zatímco jeho jižní část zůstala po rusko-perské válce součástí Íránu. Rozvoj těžby ropy vedl k tomu, že od r. 1875 se v Baku (ropné centrum světového významu) rozvíjel kapitalistický výrobní systém rychleji než na ostatním území s agrárním hospodářstvím. V tomto období došlo ke vzniku ázerbájdžánského národního hnutí reagujícího na hospodářský a náboženský útlak. Na počátku 20. stol. se vyostřily spory s Arménii, které r. 1905 vyvrcholily ozbrojenými srážkami, docházelo k rolnickým povstáním i k ozbrojenému boji proti ruské nadvládě. R. 1911 byla založena Muslimská demokratická strana Musavat, která se r. 1917 přejmenovala na Turkotatarskou demokratickou stranu federalistů - musavatistů. Sovětská moc byla v Ázerbájdžánu nastolena 13. listopadu 1917.