referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Prokop
Sobota, 4. júla 2020
Belgie
Dátum pridania: 27.12.2001 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: robo13
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 1 075
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 4.4
Priemerná známka: 2.96 Rýchle čítanie: 7m 20s
Pomalé čítanie: 11m 0s
 
Belgie

B
Belgické království
30 518 km²
10 mil. obyvatel
OSN, EU, RE, NATO, OECD, OBSE, ZEU


Belgické království vzniklo 25. srpna 1830 v důsledku povstání proti králi Vilémovi I. Králem byl 4.7. 1831 zvolen princ Leopold von Sachsen-Coburg. Král jmenuje ministerského předsedu a vládu. Vládě však musí vyslovit důvěru parlament, jenž se skládá ze senátu a sněmovny poslanců. Belgie byla původně osídlena germánskými a keltskými kmeny, jež si r. 57 př. Kr. podmanil římský vojevůdce Gaius Julius Caesar. Římané založili provincii Gallia Belgica. V 5. stol. patřila země k Francii. Na základě ribemontské smlouvy, jež r. 880 stanovila hranice mezi Východofranskou a Západofranskou říší, se dostala většina belgického území (východní část dnešní Belgie) do Východofranské říše a západní, menší část, do Západofranské říše. Na území dnešního Flámska zažívala města Ypern, Bruggy a Gent rozkvětu především díky rozvoji textilného průmyslu. Vítězstvím v "ostruhové bitvě" u Kortrijku r. 1302 se jim podařilo ubránit svá privilegia, jež se francouzský panovník pokoušel omezit. R. 1385 připadlo území dnešní Belgie Burgundskému vévodství, jež se rozvíjelo jako nezávislý stát mezi Svatou říší římskou a Francií. Uzavřením manželství mezi rakouským arcivévodou a pozdějším císařem Maximiliánem I. a dědičkou Burgundského vévodství Marií zdědili burgundské území Habsburkové. Karel V., jenž byl r. 1519 zvolen za římsko-německého císaře, se pokusil spojením 17 provincií v burgundské oblasti sjednotit nizozemské území (rozkládající se přibližně na území dnešního Holandska, Belgie a Lucemburska). Po odstoupení Karla V. připadla tato území r. 1556 španělské větvi Habsburků. Politika katolizace, kterou prováděl španělský král Filip II. , vyvolala r. 1568 povstání sedmi severních provincií Nizozemska, jež se r. 1579 spojily do Utrechtské unie. Jižní provincie (v podstatě dnešní Belgie) se téhož roku spojily z podnětu španělského místodržitele Alessandra Farneseho do Arraské unie. Vestfálským mírem z r. 1648 se muselo Španělsko severního Nizozemí definitivně vzdát. V druhé polovině 17. stol. bylo španělské Nizozemí dějištěm válek. Expanzívní úsilí francouzského krále Ludvíka XIV. (1638-1715) postihlo toto území právě tak těžce jako válka o španělské dědictví (1701 až 1713). Na základě utrechtského míru z r. 1713 připadlo belgické území rakouským Habsburkům. Ve válce o rakouské dědictví (1744 až 1748) pak obsadili rakouské Nizozemí Francouzi. Reformy císaře Josefa II.
 
   1  |  2  |  3  |  4    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.