Bhútán


BHT
Bhútánské království
47 000 km²
1,6 mil. obyvatel
OSN, SAARC


Bhútán byl do 9. stol. pod tibetskou nadvládou. R. 1557 se podařilo lámovi Čabdungovi založit samostatný stát, od té doby byl Bhútán pod církevní vládou kněze (lámy) a světskou vládou krále, resp. předsedy vlády. Velká Británie, jež si v té době upevnila vládu v Indii, převzala r. 1865 na základě smlouvy zastupování Bhútánu v zahraničí a podpořila vládu dynastie Vangčuk, vládnoucí v zemi od r. 1907. Po odchodě Britů přešla práva na zahraniční zastupování na Indii. R. 1953 král poprvé svolal Národní shromáždění (tsougdu). Po připojení Tibetu k Číně (1959) přijal Bhútán množství utečenců z Tibetu a r. 1960 s touto zemí přerušil diplomatické styky. Problémy s utečenci však zůstaly mimořádnou zátěží země. (Např. v roce 1976 se utečenci z Tibetu pokusili o převrat.) Král Džigme Singhje Vangčuk, vládnoucí od r. 1972, uskutečňuje politiku opatrného otvírání země (podpora cestovního ruchu, zavedení vlastní měny), v zahraniční politice se snaží odpoutat se od Indie. Státním náboženstvím země je tibetský lámaismus. I když země patří ke státům s nejmenšími příjmy na světě, skutečná bída v zemi neexistuje. Exportují se převážně zemědělské plodiny (hlavním odběratelem je Indie). Hlavní město: Thimbu (20 000 obyv.)
Úřední řeč: dzongka
Náboženství: buddhistické (75%), hinduistické (25%)
Státní zřízení: království
Hlava státu: král Džigme Singhje Vangčuk
(zároveň i předsedou vlády)
Měna: ngultrum = 100 četrumů


Území: Bhútán.