Přestože země měla příjmy z dolů, hospodářství stagnovalo, což vedlo k nepokojům, po nichž převzal vládu Victor Paz Estenssoro, vůdce Revolučního národního hnutí (Movimento Nacionalista Revolucionario). Vláda Paze Estenssora

Nový předseda vlády znárodnil cínové doly a r. 1953 provedl rozsáhlou pozemkovou reformu, v níž rozdělil velkostatky rolníkům. Zároveň se snažil o rozšíření obdělávané půdy na východě země. V letech 1956-1960 byl prezidentem Hernán Silez Zuazo, poté se však znovu ujal úřadu Paz Estenssoro, jenž byl sesazen vojenským pučem 4. listopadu 1964. Vojenská vláda

Vojenská junta pod velením generála René Barrientose se ujala vlády 6. listopadu 1964, což vyvolalo několik vzpour horníků, jejichž postavení se po poklesu cen cínu na světových trzích zhoršilo. Bojů proti vojenskému režimu se účastnil i Ernesto Che Guevara, jenž byl zastřelen 9. října 1967. Barrientose vystřídal v čele junty plukovník Hugo Banzer Suárez, jenž byl svržen koncem sedmdesátých let, 29. června 1980 se v zemi konaly volby, po nichž se stal prezidentem Zuazo, jenž musel odvracet ještě jeden pokus o vojenský puč (1982). Návrat k demokracii

Prezident Zuazo převzal neblahé dědictví. Špatnou hospodářskou situaci se snažil řešit úspornými opatřeními, velká nezaměstnanost a nízké mzdy však byly příčinou četných stávek, organizovaných odbory. R. 1985 byl zvolen prezidentem konzervativní politik Victor Paz Estenssoro: r. 1987 zaznamenala země po šesti letech mírný ekonomický růst. V dalších volbách byl zvolen prezidentem Jaime Paz Zamora, po něm v r. 1993 Gonzalo Sanchez de Lozada. Hlavní město: Sucre (101 000 obyvatel)
Úřední řeč: španělština, aymarština, kečuánština
Náboženství: katolické
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Hugo Bánzer Suárez
Předseda vlády: Hugo Bánzer Suárez
Měna: boliviano = 100 centavů


Území: Bolívie.