referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Jaromír
Utorok, 18. februára 2020
Bolivie
Dátum pridania: 27.12.2001 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: robo13
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 595
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 2.3
Priemerná známka: 3.04 Rýchle čítanie: 3m 50s
Pomalé čítanie: 5m 45s
 
Bolivie


BOL
Bolivijská republika
1,1 mil. km²
7,7 mil. obyvatel
OSN, ALADI, OAS, Andský pakt, SELA


Část španělského království Rio de la Plata, nazývající se Horní Peru, vyhlásila 6. srpna 1825 nezávislost. Nový stát byl pojmenován podle jihoamerického bojovníka za svobodu Simona Bolívara. První osídlení území dnešní Bolívie je známo z let 200 př. Kr. 600 n. l., kdy ve středních Andách vzniklo kulturní centrum Tiahuanaco. Město se stalo centrem říše, jež pokrývala vedle pánve u jezera Titicaca i rozsáhlé části bolivijských pohoří a část pobřeží Tichého oceánu. Po r. 800 se centrální státní organizace rozpadla a malé kmeny nebyly schopny odolat náporu Inků, v jejichž čele stál Pačakuti Inka Jupanki. R. 1460 dobyli Inkové pánev jezera Titicaca a podmanili si tamější indiánský kmen Aymará. Španělé v Andách

Po prvních vojenských výpravách španělských dobyvatel r. 1533 a 1535 byla dnešní Bolívie spolu se sousedním Peru začleněna do španělského vicekrálovství. R. 1538 bylo založeno dnešní hlavní město Sucre (tehdy pod názvem Ciudad de la Plata) a r. 1548 La Paz, dnešní sídlo vlády. Mimořádný význam pro rozvoj země měl objev stříbra v Potosí (1545). R. 1776 se stala Bolívie spolu s Argentinou, Paraguayí a Uruguayí součásti vicekrálovství Rio de la Plata. Nezávislost Bolívie

V červnu 1823 začala povstáním nacionalistů, vedených José Antoniem de Sucre de Alcalá, osvobozovací válka proti Španělům. Skončila 6. srpna 1825 vyhlášením nezávislosti země. Simon Bolívar, jenž dal zemi jméno, byl prezidentem jen několik měsíců. Po něm převzal vládu v prosinci 1825 Sucre, jenž dal zemi druhou ústavu, třetí pak prosadil Andrés de Santa Cruz, jenž Sucreho r. 1829 sesadil. Za své desetileté vlády vyhlásil po úspěšné vojenské výpravě sjednocení své země s Peru, ale po zákroku Chile a Argentiny se musel stáhnout a bolivijsko-peruánskou unii rozpustit. Oslabení země ve válkách

Války se sousedními zeměmi Bolívii oslabily a vedly ke ztrátě území. Tzv. ledková válka proti Chile (1879 až 1883) měla za následek ztrátu oblasti Atacama a tím jediného přístupu k moři. Ve válce proti Brazílii (1902 až 1903) ztratila Bolívie provincii Acre a ve válce s Paraguají (1932-1935) velkou část oblasti Gran Chaco. Tato válka navíc přivodila rozvrat bolivijského hospodářství, což mělo za následek nastolení vojenské vlády. Její velitel, plukovník German Busch, nechal zestátnit americkou firmu Standard Oil.
 
   1  |  2    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.